Jakmile odbije dvanáctá hodina, rodiny s dětmi zbystří pozornost. Shluknou se u stolku, na kterém je položený ostrý nůž. V bedničce vedle něj leží prasečí hlava a na železné konstrukci, zvané triangl, visí celé tělo vepře. Řezník Erik Lukáš jej postupně začíná bourat. „Je pravdou, že vám přezdívají batman?" ptá se jej moderátorka Nika Lárová do mikrofonu.

„To říkám jen tak z legrace. Nejspíš mi tak říkají proto, že mám na ruce velkou drátěnou rukavici. To abych se s ostrým nožem nepořezal. Třeba prasečí hlavu jsem odřízl již dříve, abych to měl jednodušší," usmívá se mladý řezník.

Především děti se zatajeným dechem sledují, jak z velkého prasete nejdříve hravě odřízne plecko a vyloupne z něj lopatku. Pak následuje koleno a plecko s kůží, ze kterého lze udělat sádlo a škvarky. „Fúj!" zahlásí jedenáctiletá dvojčata Adéla a Daniela Ondrové-Lenemajerové z Blanska.

A jejich tatínek Petr se směje. „Holky škvarky jinak milují. Tady alespoň vidí prvopočátek výroby jejich oblíbeného jídla," říká Petr Lenemajer.

Dnes si ale jeho dcery pochutnaly především na koláčcích z rudické cukrárny. „Koupil jsem jim medovníky a svatební koláčky. Hned se po nich zaprášilo. Pak holky chtěly další, ale už byly vyprodané. A z legrace jsem jim říkal, že se kvůli nim ale už podruhé ženit nebudu," sděluje Lenemajer.

Části prasete postupně z háku rychle mizí. „Hele, kluci, tohle je panenka. Je to nejlepší maso," říká jedna z příchozích maminek svým synům.

Ačkoli řezník, jak sám říká, při práci moc nemluví, všichni se shodují, že jeho řeznické mistrovství stálo za to sledovat. „Bylo to přínosné hlavně pro děti. Dnes již zabijačku nemají možnost vidět, jak tomu bývalo dříve," hodnotí Jiří Málek z Blanska.

Přesto má ale podle něj akce jednu chybičku krásy. „I když neprší a je celkem hezky, je tady docela mrtvo. Je škoda, že nepřišlo víc lidí," říká Málek.

Jeho kamarád Josef Nejezchleb zase doufal, že si dá v poledne na zabijačce spolu se svou rodinou oběd. Na zabijačkovou polévku si ale musel nechat zajít chuť. „Přitom jsme přišli už v devět hodin ráno a nakoupili si uzeniny. Ale v poledne už bylo všechno vyprodáno. Příště by to chtělo lepší organizaci a víc jídla," míní muž.

V jednom ze stánků si ale i po poledni lze nakoupit například kozí, ovčí a kravské sýry. „Vidíte, jak krásně voní?" nechává prodávající Pavel Janeček z Uherského Hradiště ochutnat jednoho ze zákazníků pepřový sýr.

A vysvětluje, že v kvalitě sýrů se odráží především to, v jakých hygienických podmínkách jsou vyráběny. „Velkou roli hraje i to, jestli se dobytek živí na pastvinách v přírodě anebo je dokrmovaný v chovech," vysvětluje odborník na sýry.

Třeba Dagmar Součkovou z Blanska nezajímají žádné kulinářské speciality. Dívá se na pódium a poslouchá písničky v hantecu, které zpívá Honza Žanek Hlaváček. „Zabijačku moc nemusím, ale ty písničky mě okouzlily, ačkoliv jsem je ještě nikdy neslyšela," usmívá se žena, která na akci zavítala spolu se svým manželem a otcem.