O volnou plochu má v současnosti zájem několik dalších výrobních firem. „Před vypsáním nové výzvy ještě doladíme podmínky smluv. Hlavně co se týká termínů. Jde o to, abychom měli jistotu, že investor postaví výrobní haly a zahájí v nich výrobu. Pak mu pozemky město teprve prodá. Je neúnosné, aby firmy, které měly pozemky dosud rezervované a své projekty nedotáhly do konce, místo v průmyslové zóně blokovaly. Času na to měly dost," řekl místostarosta Blanska Jiří Crha.

Nové podmínky pronájmu a pozdějšího prodeje pozemků projedná rada města začátkem července.

Real Global Investment, Blata i Atona měly s městem podepsat zmíněné smlouvy do konce června. Nestalo se tak. Atona o pozemky zájem měla, ale do termínu nestihla projekt připravit. Osm tisíc metrů čtverečních ve Vojánkách tak už město před časem nabídlo znovu k pronájmu.

Lhůta k podání nabídek je do patnáctého srpna. Další více než čtyři hektary město nabídne záhy. „Firma Blata byla pasivní. Real Global Investment záměr a návrhy smluv v termínu předložil. Měl nasmlouvané tři firmy, ale jedna z nich se podle našich informací nezabývá výrobou, což nesplňuje naše podmínky. Nové návrhy smluv musí odsouhlasit ministerstvo, i proto vypíšeme nabídku pozemků znovu," uvedl starosta Blanska Ivo Polák.

O část z plochy tři a půl hektaru, kterou měl Real Global Investment od města blokovanou, projevila podle Poláka zájem také společnost GMW měřicí technika, která v Blansku vyrábí měřicí analogové přístroje. Ty se používají například ve vodních nebo jaderných elektrárnách po celém světě. „GMW mělo zájem o plochu asi patnácti tisíc metrů čtverečních, kde chtěl výrobní haly původně stavět Real Global Investment. GMW však do jeho projektu nemělo zájem vstoupit, má v plánu stavět ve vlastní režii. Nedohodly se," okomentoval jednání Polák.

Podle zjištění Blanenského deníku Rovnost chtějí aktuálně ve Vojánkách stavět další čtyři firmy, které by s GMW obsadily více než tři a půl hektaru volné plochy. Jednou z nich je společnost Worksteel s. r. o, která se zabývá výrobou ocelových, nerezových a hliníkových komponentů. Ta nyní sídlí v Senetářově. „Současné prostory už nám nevyhovují po technologické stránce. Ve Vojánkách bychom postavili výrobní halu. Záleží na tom, jak velkou plochu získáme. Naše představa je asi pět tisíc metrů čtverečních. V Blansku je lepší infrastruktura a také je pro nás výhodnější investovat do vlastních výrobních prostor," řekl jednatel společnosti Jiří Šebela.

Další firmou, která má zájem ve Vojánkách stavět, je Emam s. r. o. Ta se zabývá výrobou informačních kiosků, reklamních a navigačních panelů. V průmyslové zóně už má pronajaté kancelářské prostory. „Vedle prostor, kde nyní sídlíme, chceme postavit výrobní halu. Zatím máme výrobce v Itálii a Číně, ale máme problémy s dodacími lhůtami a servisem. Proto jsme se rozhodli pro vlastní výrobu," poznamenal jednatel společnosti Martin Dvořáček.

Průmyslovou zónu začali Blanenští budovat v roce 2003. Technické vybavení lokality stálo přes sedmapadesát milionů korun. Vedení města si tehdy vzalo úvěr třicet milionů. Čtyři miliony zaplatilo z vlastních zdrojů. Dvaadvacet a půl milionu dostalo Blansko na dotacích. „Když pomineme těch pět hektarů, které měly firmy donedávna blokované, tak město ve Vojánkách už žádné větší pozemky nemá. Je tam ještě asi dva tisíce metrů, které mají soukromníci. Z hlediska dotačního titulu nám žádné sankce kvůli nezaplněné ploše nehrozí. Ale prioritou města je samozřejmě volnou plochu maximálně využít a nabídnout lidem z regionu práci. Kvůli tomu se přece budovala," dodal blanenský úředník Marek Štefan.