Původně stál nedaleko mostu (u domu řezníka Brajera), později byl přemístěn na Staré Blansko. Na dvakrát odstupňované podnoži je hranolový sokl. Na přední straně je plasticky vystupující deska s nápisem: „Nákladem Josefa Čecha šafáře Blanenského 1820" (šafář – správce organizující práci čeledi). Z podnože soklu vyrůstá plochý kříž s mírně prověšeným tělem Krista. Hlava ukřižovaného je skloněna k pravému rameni, kolem boků bederní rouška svázaná k pravému boku. Nad hlavou nápis INRI (Ježíš Nazaretský, král židovský). Kolem kříže je železná ohrádka.

Ve stínu starých lip, nepovšimnuta, odpočívá v parku nejstarší blanenská kašna z druhé poloviny 19. století vyrobená v blanenských železárnách. Původně stávala před radnicí. Po vybudování nové kašny v roce 1898 byla umístěna zde do parku na Staré Blansko. Jde o tvarově dížovitou litinovou kašnu na kruhové kamenné podnoži. Uprostřed nádrže je podélně rýhovaný stojan na přívod vody. Kašna je nemovitou kulturní památkou.

Jedinou budovou v tomto parku je dnes opravený dům (ulice Komenského č. 139/16). Jde o památný dům ze dvou hledisek. V roce 1804 byla tato budova postavena společným nákladem arcibiskupa, starohrabětem Hugem ze Salmů a blanenských občanů jako nová školní budova. Byla přízemní, krytá šindelem a obsahovala dvě třídy, do kterých chodilo v roce 1810 celkem dvě stě deset žáků.

V roce 1833 byla škola opravena a vybudována školní zahrádka. Šindelová střecha je nahrazena křidlicí v roce 1839. Škola měla dvě třídy, byt učitele, byt učitelského pomocníka a několik menších místností. Denně vyučoval čtyři hodiny jeden učitel a dva učitelští pomocníci. V roce 1866 bylo přistaveno na původní školu jedno poschodí. Škola na Starém Blansku působila do roku 1879.

V této budově se dne 16. 9. 1871 narodil syn blanenského nadučitele Františka Xavera Bakeše a Lucie Bakešové, rozené Wanklové, zakladatel brněnské onkologie Jaroslav Bakeš.

V roce 2006 zde byla tomuto významnému lékaři odhalena pamětní deska. Doktor Bakeš pracoval v Třebíči a v Brně, kde byl znám jako výborný chirurg. Se svojí maminkou Lucií Bakešovou, rozenou Wanklovou, se rozhodl postavit z výnosů veřejných sbírek útulek pro nemocné rakovinou. Původní charitativní „Dům útěchy" se stal po zásahu Bakeše moderním onkologickým ústavem. Jaroslav Bakeš zemřel 6. října 1930.

Naši pozornost si právem zaslouží fara kostela svatého Martina, která prodělala všechny osudy zároveň s kostelem. Není s určitostí známo místo, kde prvně stávala, ale ví se, že byla dřevěná. V roce 1713 je hraběnkou Zuzanou z Gellhornů od základů postavena fara nová. Stojí před kostelem. Jde o jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. Hlavní vstup je přístupný po dvanáctistupňovém schodišti. Použitý materiál na stavbu je cihla, kámen. Krytina je tašková. Nad vchodem dobře čitelný nápis obsahuje znak Gellhornů a upomíná na stavbu fary. Po běžných úpravách slouží dnes fara jako druhý v Česku otevřený Senior Point. Zde najdou senioři informace ze sociální oblasti, z právní problematiky i z moderních technologií. Nová fara byla v letošním roce slavnostně otevřena na zahradě za starou farou.

Příště: pamětní deska Aloise Skotáka, Katolický dům v Blansku

PAVEL SVOBODA