U kostela svatého Martina je v neděli hodinu před polednem živo. Hlavně děti hoří nedočkavostí. Konečně se otevírá brána farního nádvoří. Vychází vlajkonoši, bubeníci a trubači. Za nimi vyjíždí z vrat šlechtic na černém koni. „Provolejte slávu svatému Martinovi,“ volá.

Pak už dav vítá svatého Martina, patrona města. Jede na bílém koni, vlaje za ním červený plášť. Průvod se dává do pohybu. „Nikam nespěchej, stejně ještě dvakrát spadnou závory,“ brzdí svého neposedného syna jeden z přihlížejících.

Jeho obavy se nenaplňují a všichni mohou směle vyrazit na spanilou jízdu ulicemi Blanska až do zámeckého parku. Dámy a páni, pěšky i v kočárech, malí rytíři na koních z překližky. „Chodíme se dívat každý rok. Takže letos jsme tu pojedenácté,“ připomněla, jak dlouhou má Vítání svatého Martina v Blansku tradici, Marie Doležalová.

Dunění bubnů zní městem a pomalu se blíží k zámeckému parku. Tam prověřuje salva na uvítanou ušní bubínky všech. Zábava může začít. Řemeslný jarmark, umělecký kovář, spousta dobrého jídla a pití. Prokřehlé ruce zahřívá svařené víno nebo medovina.

Na plotně voní placky, ukuchtěné podle středověkých receptů. Děti se rozbíhají ke kolotoči, někteří dospělí mizí v podzemí zámku ochutnat mladé víno. „Lukáškovi se průvod moc líbil. Byl i na pátečním pochodu světýlek. Koupili jsme si perník a teď si koupíme ještě vykrajovátka, abychom si upekli vlastní perníčky,“ prozradila Ludmila Jakubcová.

Na pódiu se chystá vystoupení malých tanečníků v lidových krojích. Ze zámku zní slavnostní troubení. Na návštěvníky ještě čeká šermířské klání, bubeníci, křest blanenského kalendáře nebo koncert Marka Ztraceného. Třídenní oslavy ukončí ohňová show.