Blanensko přišlo v poměrně krátké době o několik významných osobností spjatých s tímto regionem a jeho okolím. Vzpomínky na ně nyní redakce přináší.

Loni ve věku devadesáti let zemřela Mensdorffova vrstevnice, starohraběnka Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová. Její ostatky rodina uložila na hřbitově ve Sloupu v Moravském krasu, kde má šlechtický rod vyhrazenou vlastní část. Urnu pozůstalí umístili před náhrobky starohraběnčiných rodičů a sestry Idy, která zemřela před dvěma lety. Do sloupského kostela chodila šlechtična na mše a část života strávila na hájence v sousední Šošůvce.

Vánoce, Vánoce přicházejí! V centru Blanska rozsvítili v pátek na náměstí Republiky parádní jedli. Městu ji darovala rodina ze sousedních Olomučan.
Vánoce, Vánoce přicházejí! V centru Blanska rozsvítili parádní jedli

Podle slov staršího syna zesnulé starohraběnky Georga, byla jeho matka statečná a silná žena, která za komunismu pracovala jako řidička nákladního auta. „Nebála se žádné práce. Těžké náklady zvládala naložit i vyložit sama. I když žila nějakou dobu ve Vídni, za svůj domov považovala vždy Rájec. Tam se narodila a vyrostla. Proto se také po revoluci vrátila do Čech. Díky tomu jsme měli možnost poznat řadu obyvatel regionu. Jsme odhodlání pokračovat v maminčině práci i v práci našich předků,“ uvedl na pohřbu v proslovu potomek šlechtického rodu.

Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová tři dekády usilovala o navrácení někdejšího majetku rodu Salmů na Blanensku. Firma Salm a.s. hospodaří v navrácených lesích. Společnost se stará o restituované lesy přesahující rozlohu pěti set hektarů. Součástí rodových nároků byl také zámek v Rájci nad Svitavou, s požadavkem však zatím neuspěli.

UZNÁVANÝ PROJEKTANT

Na pohřeb do Sloupu dorazil loni i třiadevadesátiletý Antonín Petlach z Blanska. Bývalý strojní inženýr navrhl největší přečerpávací vodní elektrárnu ve střední Evropě Dlouhé Stráně. Tam se díky jeho nápadům podařilo více než trojnásobně zvýšit výkon. „V Blansku jsme po válce měli plavecký oddíl. Moc jiných sportů tehdy nebylo. Dělaly se různé akce a chodilo se také tančit. Marielise, jak jsme ji říkali, byla jednou z našich fanynek. Znali jsme se, v průběhu života jsme se několikrát setkali. Naposledy v Blansku, kde jsme si pěkně popovídali a zavzpomínali. Pak jsem se dočetl smutnou zprávu, že je pryč. Tak jsem se s ní přišel rozloučit,“ vysvětlil blanenský důchodce.

Antonín Petlach. Bývalý strojní inženýr, který navrhl přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně.
Zemřel Antonín Petlach. Blanenský rodák navrhl vodní elektrárnu Dlouhé stráně

O rok později se pak rodina a veřejnost loučila také s ním. Zemřel letos v polovině října ve věku čtyřiadevadesáti let. Blanenský rodák byl v mládí aktivním sokolem a členem plaveckého oddílu, kde působil i jako trenér mládeže. „Celý život se angažoval v kultuře, hrál na housle v symfonickém orchestru města Blanska i v jiných souborech v okolí," zaznamenal jeho životní pouť projekt Paměť národa.

V roce 1989 odešel do důchodu, ale ještě dalších deset let pracoval pro podnik ČKD Blansko jako soukromý podnikatel. Před čtyřmi lety pak dostal Cenu města Blanska. Za celoživotní přínos a dílo v oblasti techniky. Při ceremoniálu uvedl, že to bylo první ocenění v jeho životě. „Nesmírně si toho vážím. Za vodní elektrárnu v Markersbachu jsem sice v minulosti dostal od Němců státní vyznamenání, ale českoslovenští komunističtí funkcionáři mi ho nikdy nepředali,“ okomentoval tehdy slavnostní okamžik Petlach.

LEGENDA KULTURISTIKY

Letos v létě pak v osmaosmdesáti letech dotlouklo srdce nejstaršího českého kulturisty, rozhodčího a trenéra Josefa Krupy z blanenských Lažánek. S činkami doma rachotil i poté, co oslavit pětaosmdesát. Figuru a životní elán mu mohl závidět leckterý čtyřicátník. „Než začal mít vážné zdravotní problémy, tak cvičil. Nikdy to nevzdal. Na sport do poslední chvíle nezapomínal a snažil si vždy udržet dobrou náladu,“ řekla jeho manželka.

Josef Krupa z Blanska je v těchto dnech hlavní hvězdou reklamy na Aqualand Moravia.
Po osmdesátce sjíždí tobogány. Nestor blanenské kulturistiky Krupa září ve spotu

Za padesát let vychoval Josef Krupa několik mistrů republiky v kulturistice. Sám získal dva tituly ve veteránských kategoriích a řadu čestných uznání. S přípravou mladých kulturistů v Blansku pomáhal ještě poté, co oslavil pětaosmdesát. Před několika lety zazářil také v reklamě na Aqualand Moravia. S vypracovanou postavou pobavil internetové publikum například jízdou na tobogánu nebo dováděním s vrstevníky na dalších atrakcích.

Zdroj: Youtube

Koncem letošních letních prázdnin bylo smutno také ve Svitávce, kde zemřel tamní starosta Jaroslav Zoubek. Podílel se například na rekonstrukci unikátní Löw-Beerovy vily nebo na stavbě nové sportovní haly, kterou může Svitávce závidět celé Blanensko.

Ve stejném čase pak na zámcích v Rájci a v Lysicích vzpomínali na dlouholetého zahradníka Evžena Kopeckého. V Rájci, kde jeho žena byla kastelánkou, se v minulosti mimo jiné s kolegy staral o unikátní sbírku kamélií. Ta je největší v České republice a každoročně kvůli ní jezdily na tradiční výstavu do tamních zámeckých komnat tisíce turistů. Po odchodu do důchodu před třemi lety se Kopecký s manželkou z Blanenska přestěhovali. „Zemřel po těžké nemoci ve věku šestašedesáti let,“ informovali na smutečním oznámení příbuzní.

Jeho pradědeček se vyučil zahradníkem na zámku Konopiště a pracoval u šlechtického rodu Lobkoviců. Později měla rodina Evžena Kopeckého zahradnictví v Plzni. A této profesi se přes čtyřicet let věnoval také Kopecký. Více než deset let pak strávil na zámku v Rájci-Jestřebí.

Nemocnice v Boskovicích.
Konec přesčasů. Boskovická nemocnice dočasně omezí péči, porodnice funguje dál

Předtím se pak čtvrt století staral o zámeckou zahradu v sousedních Lysicích. „Já už jako malý kluk chtěl být zahradníkem. Měli jsme to v rodině. Pořád jsem se rýpal v zemi a měl záhonky. Vyučil jsem se v oboru okrasného zahradnictví a po vojně nastoupil na zámek v Buchlovicích,“ řekl před časem v rozhovoru pro Deník Rovnost.

POD TAKTOVKOU PETRA KŘIVINKY

Začátkem listopadu se v Boskovicích uskutečnilo poslední rozloučení s regionálním pedagogem a hudebníkem Petrem Křivinkou. Působil jako ředitel Základní školy Letovice a také jako dirigent tamního velkého dechového orchestru, který měl v branži velké jméno. Na domácí i zahraniční scéně. Pod jeho dohledem se vzdělávaly stovky mladých hudebníků. Na základních uměleckých školách na Blanensku vyučoval bezmála půl století. Jeho doménou byla hra na trubku a bicí. „Nerozlišuji o jakou hudbu se jedná. Každý hudební styl má své kouzlo. Důležité je, jak ta muzika zní a jakým způsobem se vytváří,“ řekl před několika lety v rozhovoru pro Deníku Rovnost.

Přes čtyřicet let vyučuje Petr Křivinka na základních uměleckých školách na Blanensku. Jeho specializací je hra na trubku a bicí. Bezmála dvacet let je dirigentem Velkého dechového orchestru ZUŠ Letovice. Na této škole je od roku 2000 ředitelem.
Nejlépe jsme zahráli hymnu fotbalové Barcelony, říká hrdý dirigent Křivinka

V závěru listopadu pak region přišel o další osobnost s vazbami na Blanensko. Zemřel František Xaver Halas. Poslední československý a první český velvyslanec při Svatém stolci žil v Brně. Byl také významným historikem a překladatelem.

Jeho otcem byl básník František Halas, který je pochován v Kunštátě na severu Blanenska. „František Xaver Halas předal své pověřovací listiny tehdejšímu papeži Janu Pavlu II. na sklonku roku 1990 a stal se po čtyřiceti letech přerušených diplomatických vztahů se Svatým stolcem mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České a Slovenské Federativní republiky a od roku 1993 i prvním mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky při Svatém stolci, Suverénním řádu maltézských rytířů a Republice San Marino a ve své funkci působil až do roku 1999,“ informovalo Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci.

Ilustrační foto
V Boskovicích zaplatí za odpad tisícovku. Místní při třídění dosáhnou na slevu

V roce 1999 se vrátil do České republiky a přednášel církevní dějiny a dějiny diplomacie na univerzitě v Olomouci a v Praze. „Ve svých pracích se František Xaver Halas zaměřoval na církevní dějiny, zejména české a novodobé, dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů. Je autorem knihy Fenomén Vatikán, která představuje nejucelenější českou monografii zabývající se podrobně Vatikánem a papežským úřadem. Se svou manželkou Dagmar Halasovou se třicet let věnoval i překladu Jeruzalémské bible,“ uvedli zástupci diplomatické instituce.