Blanensko: výživné dluží stovky lidí

„Bývalý partner mně dlužil rok výživné na dvě děti, musela jsem si přivydělávat sama,“ říká čtyřicetiletá matka dvou synů z Blanenska, která si nepřála uvést své jméno. Za zanedbání této povinnosti přitom hrozí i vězení. Policejní komisař zahájil nedávno trestní stíhání třiačtyřicetiletého muže z Adamova, který výživné neplatil od června roku 2004. Matce nezletilých dětí dluží dvě stě dvacet tisíc korun.

I v případě zahájení trestního řízení však mají dlužníci šanci do poslední chvíle vše napravit. „I když je člověk obviněn, může využít takzvané účinné lítosti. To znamená, že ještě než začne soud, může dlužník částku uhradit a k soudu tak nemusí,“ upozorňuje zástupce okresního policejního ředitele Zdeněk Grénar.

V případech, kdy se ten, který má platit, zaplacení dluhů na výživu dětí stále vyhýbá, dostane se až k soudu. Ten pak určí, jakým způsobem od něj peníze budou odebrány.

„Jsou to stovky případů ročně, kdy je uvalena na dlužníka exekuce nebo výkon rozhodnutí, to znamená násilné získávání dlužného nebo běžného výživného,“ říká Dominik Kožnárek z blanenského okresního soudu. Průměrná výše výživného činí v České republice zhruba šestnáct set korun. Částka závisí na mzdě plátce výživného, na věku dítěte a na jeho zájmech a jasných potřebách. Výživné platí převážně muži.

„Ta částka je pro mě nedostačující, takže jsem si snažila vždycky nějak ještě vydělávat, což však byl argument pro plátce alimentů. Soud mu pak vyhověl a snížil dávky. Přitom jsem byla třeba rok bez výživného, kdy byl bývalý partner bez práce, takže jsem si chtěla nechat nějaká zadní vrátka,“ popisuje matka dvou synů paradoxy systému. Otec jejích synů kromě toho, že dlužil, neprojevoval ani zájem o řešení situace. „Vždycky jsem všechno vyřizovala sama, jak na soudech, tak i potom u jeho zaměstnavatele, jinak bych dluh zpět nedostala,“ dodává žena.

Na začátku května schválila poslanecká sněmovna návrh na změnu několika zákonů týkajících se péče o rodinu a vyplácení výživného. Novela by měla zjednodušit jeho vymáhání a naopak ztížit postavení dlužníka tak, aby se nemohl dlouhodobě vyhýbat své povinnosti platit alimenty.

„Tato novelizace by měla vylepšit situaci v oblasti vymáhání výživného, významná je především nová úprava promlčení výživného v zákoně o rodině. Novela totiž prodlužuje promlčecí lhůtu až na dvacátý šestý rok života dítěte,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.