VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Blanensko: třetinu řepky spálily mrazy

Blanensko - Počasí dovolilo zemědělcům na Blanensku vyrazit do polí dřív. A již počítají škody. Řepku jim poničil mráz

2.4.2011 1
SDÍLEJ:

Zemědělci letos vyrazili na pole dřív než v předchozích letech. Ranní mráz jim však poškodil řepku.Foto: DENÍK/Karolína Opatřilová

Pšenice, ječmen či cukrovka. To vše už mají zaseto zemědělci na Blanensku. Do polí letos vyrazili dříve, než v předchozích letech. Přesto ještě nemají vyhráno. Úrodu může zbrzdit špatné počasí. Většina z nich již přišla o řepku, kterou spálily ranní mrazy.

Do polí na Blanensku už vyrazili všichni zemědělci. Tvrdí to šéf Okresní agrární komory Blansko Kamil Vystavěl. „Většina z nich zároveň přišla o část řepky. Téměř třetina ploch na Blanensku je na tom špatně, někde přišli o řepku úplně,“ uvedl.

Řepku na zhruba stech hektarech letos nesklidí pracovníci letovického Ledeka. „Poškodily ji silné ranní mrazy. Máme tak velké škody, protože po řepce je letos poptávka. Místo ní tak budeme muset zasít obiloviny,“ nastínil za Ledeko Vladimír Dražil.

V těchto dnech není s půdou tvrdá dřina, přestože začali zemědělci dříve než v minulých letech. „Je málo vody a v polích nejsou mokrá místa, kam bychom nemohli vjet. Půda se také dobře připravuje. Už máme zasetu jarní pšenici, ječmen a začali jsme i s krmnými plodinami na senáž,“ popsal Dražil s tím, že již v únoru začali Letovičtí přihnojovat ozimy.

Čas kukuřice a brambor však nastane až za dva týdny. Se setím kukuřice však musí být zemědělci navíc opatrní. Něměla by totiž růst tam, kde hrozí sesuv půdy. „Abychom erozi zabránili, můžeme sázet kukuřici pouze na rovině, do svahů zase dáme obiloviny,“ podotkl Dražil.

Podobně jsou na tom zemědělci ze sloupského Zemspolu. „Přišli jsme o řepku. Už týden ale děláme na polích, máme tak zaseto víc jak padesát procent ječmene,“ sdělil Josef Slouka ze Zemspolu a upozornil, že nebude moct vyset kukuřici na více jak čtyřech hektarech ve svahu, který leží u Vavřince ve směru od Sloupu. „Budeme tam muset vyset něco jiného kvůli silné erozi,“ vysvětlil.

Problémy se sesuvem půdy hrozí také u Ráječka a v okolí Blanska a Olomučan. Pole tam obhospodařují zemědělci z rájecké Zery. „Tyto plochy jsme zatravňovali jednak proto, aby se odtud nesesunulo na silnice bahno a také pro to, že chováme skot,“ uvedl ředitel Zery Vladimír Skoták. I jeho lidé začali letos s pracemi dříve. Mají zasetý třeba jarní ječmen a jarní pšenici. Nyní vyčkávají až bude vhodná doba na setí kukuřice. „Holomrazy nás však připravili o část řepky, kterou musíme zaorat,“ zmínil Skoták.

Problémy se řepkou řeší i pracovníci Agrospolu Knínice. „Přišli jsme zřejmě o asi dvacet hektarů. Tato škoda však není markantní,“ informoval Ladislav Menšík. To, že počasí dovolilo zemědělcům začít dříve, potvrdil i on. Kníničtí tak vyrazili do terénu o deset dní dříve než loni. Neznamená to jasnou výhodu. „Záleží na počasí. Pokud se ochladí, úroda se zbrzdí a dorovná se do stavu, v jakém byla v tuto dobu loni,“ zdůvodnil Ladislav Menšík.

Erozi zemědělci nečelí jen na svazích. Podle Menšíka může uvolnit zem vítr nebo voda také na rovince.

Autor: Karolína Opatřilová

2.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdravotní sestra. Ilustrační foto.
9

Levný byt i dovolená na horách. Nemocnice lákají nové sestry na benefity

Jiří Drahoš.
11

Drahoše přivítají na jihu Moravy slivovicí a kyselým zelím. Aby se rozesmál

Za teplo zaplatí lidé z Blanska méně. Do sítě se zapojí další budovy

Blansko – Tři tisíce domácností. Zhruba tolik odebírá v Blansku teplo se sítě kotelen centrálního zásobování teplem. Tu postupně přebírá město. V jeho režii bude o ledna příštího roku. A lidé za teplo a ohřev vody zaplatí méně než dřív. Před časem to bylo 692 korun za jeden gigajoule. Nová cena je 535 korun. I ta půjde podle zástupců města ještě dolů.

Lidé neplatí za nájmy ani odpady. Radnicím dluží stovky tisíc

Blanensko, Vyškovsko – Lidé dluží městským pokladnám na Blanensku a Vyškovsku za nájem, odpad nebo pokuty. Pokud situaci neřeší, hrozí jim i exekuce.

Rezidentní parkování má chránit místní, říká Bárta z Centra dopravního výzkumu

Brno /ROZHOVOR/ – Dopravou se zabývá už patnáct let. Zkoumá například technologie, které dokáží změřit, jak dlouho stojí auta na určitém místě. „Dostavět parkovací místa v takovém množství, jaké je potřeba, je v podstatě nereálné. Musíme lépe využívat stávající parkovací místa,“ tvrdí David Bárta z Centra dopravního výzkumu.

V závějích budou bránit Prusko. Brno čeká i svatební veletrh

Jižní Morava, Skalice nad Svitavou /TIPY NA VÍKEND/ - Meandr řeky Svitavy v areálu Markland ve Skalici nad Svitavou se již v sobotu změní v bojiště. Při Zimní bitvě Prusko 1945 tam svede boj německá armáda a domobrana proti přesile Rudé armády.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>