Blanensko má bronzového Spartana! Sen je profi elita, říká student z Obůrky

Devatenáctiletý Richard Ruml z blanenské Obůrky skončil nedávno v řecké Spartě třetí. „Z umístění mám samozřejmě velkou radost. Spartan Race se věnuji čtyři roky. Baví mě kombinace běhu a překonávání překážek. Je to velmi pestrá disciplína, kde závodník musí prokázat hodně komplexní dovednosti. Musí mít naběháno, být silný, vytrvalý a hlavně psychicky odolný . Často se závodí v extrémních podmínkách, prakticky za každého počasí a navíc se značným převýšením,“ říká devatenáctiletý mladík.

Valach Alan pomáhal při kácení. Tahal klády u tahu na Brno

V současnosti studuje v maturitním ročníku na boskovické střední škole André Citröena v oboru autotronik. Podle svých slov je jeho snem, že by se v budoucnu živil i jako profesionální sportovec. Právě ve Spartan Race, který je ve světě velmi populární a přibývá i domácích podniků.

„Na borce z elitní kategorie při sprintových závodech aktuálně ztrácím kolem deseti minut, na delších tratích je to pak už víc. Ve finále to dělá rozdíl několika kilometrů. Abych se časem dostal na jejich úroveň, čeká mě ještě dlouhá cesta, ale chci to zkusit,“ odhaluje své plány do budoucna Ruml s tím, že se jedná kvůli cestování o poměrně nákladnou záležitost. Tu si může dovolit díky velké podpoře rodiny. Sponzory a zajímavé finanční benefity má jen úzká skupina elitních závodníků.

V řecké Spartě, kde dosáhl ve světové konkurenci na parádní bronzovou příčku, dostalo na začátku listopadu jeho tělo pořádně zabrat. Startoval v kategorii osmnáct až dvacet čtyři let. Za tři dny tam zvládl tři závody, ve kterých se sčítal celkový dosažený čas. V pátek běžel sprint na pět kilometrů s dvacítkou překážek a skončil famózně druhý. O den později zvládl deset kilometrů s pětadvacítkou překážek a ve finále jednadvacetikilometrovou štreku se třemi desítkami fyzicky nesmírně náročných nástrah.

Vývar za bůra a guláš za patnáct. Retro ceny v Bořitově přilákaly davy lidí

Ve skutečnosti však naběhal mnohem víc. „Běh bývá označen v propozicích se znaménkem plus. Takže sprint musí být dlouhý minimálně pět kilometrů. Běžně je to ale o dost víc. V Řecku se třeba sprintovalo na osm kilometrů a poslední závod měřil dokonce sedmadvacet. Byla to opravdu neskutečná nálož, o to víc si dosaženého výsledku vážím,“ vzpomíná na extrémní závod student. Loni na světovém šampionátu skončil dvanáctý.

A jak trénuje? Hlavně v domácích podmínkách. S běžeckým tréninkem mu pomáhá špičková ultratrailová běžkyně Linda Beniačová. Táta Richard, který pracuje jako profesionální hasič na stanici v Blansku, mu na zahradě udělal přírodní posilovnu. Na třešeň pověsil lano a okolo vyrobil několik hrazd a kruhů pro trénování ručkování se šplhem. Pilování několika druhů správných úchopů je pro zdolávání různých překážek klíčové.

Vše Richard Ruml junior doplňuje jízdou na kole a plaváním.

„Velmi důležitá je při závodech také hlava. V tréninku je člověk i když dře, pořád v relativním pohodlí. V teple v šusťákovce. Jenže pak při závodě je kolikrát hned od startu promočený, leze do ledové vody, plazí se v bahně a má před sebou ještě spoustu kilometrů, kde doslova potí krev. Nesmí to zabalit, když se mu některá překážka nepovede a ztratí. Vyplatí se ale bojovat až do konce a nevzdávat se. S pořadím totiž dokáže pořádně zamíchat prakticky jakákoliv překážka a zvrátit zdánlivě jasný závod. I to je to, proč mě Spartan Race tak přitahuje,“ dodává sportovec z blanenské Obůrky.

Velká rekonstrukce Křetínky pokračuje. Podívejte se, jak to tam vypadá z nebe

Tréninku a závodům upravuje i stravu. Velmi důležitá je podle něj také regenerace. Při tom mu kromě masážního válce hodně pomáhá i otužování. První závod běžel před čtyřmi lety. Zlákala ho zkušenost známého, který se extrémní výzvy zúčastnil.

Na narozeniny pak dostal jako dárek startovní lístek a už to jelo. Od té doby Spartan Race doslova propadl. Svým nadšením nakazil i ostatní členy rodiny. Hobby závod si totiž vyzkoušeli jak rodiče, tak mladší sestra a dokonce také Richardova přítelkyně.