Červená skvrna na kůži, malátnost, únava. Takové příznaky popohnaly letos k lékaři šestadvacet lidí z Blanenska. Verdikt zněl jasně: mají boreliózu. Nemocných lidí lékaři evidují mnohem víc než loni. Alarmující je také počet pacientů s klíšťovou encefalitidou. Tou trpí letos na Blanensku jedenáct lidí. Nakažených ještě přibude.

Na kapačkách skončil i Martin Sehnal ze Senetářova. „Začal jsem být zesláblý, jeden jsem neudržel v ruce ani PET láhev. Šel jsem tedy k doktorce a ta zjistila, že mám boreliózu. Několik dní jsem byl na kapačkách, teď beru antibiotika,“ popsal muž, který hraje fotbal za Blansko. S bakteriemi bude válčit dlouho. První kontrola jej čeká až v listopadu.

Počet lidí z Blanenska, kteří mají boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu, šokoval pracovníky Krajské hygienické stanice v Brně. „Situace na Blanensku je daleko horší než loni. Od začátku roku do konce srpna se nakazilo boreliózou již šestadvacet lidí. Loni jich bylo za stejné období dvacet. Letos evidujeme také jedenáct případů klíšťové encefalitidy, což je ještě vážnější onemocnění. Loni přitom byly na Blanensku jen tři,“ přiblížila vedoucí protiepidemického oddělení Renata Vaverková. Ta dodala, že všechny tyto pacienty nakazilo klíště přímo na Blanensku.

Podle Vaverkové se klíšťata pravděpodobně více rozmnožila, takže je i větší riziko nákazy. „První případy jsme zaznamenali v květnu. Klíšťatům letos nahrávalo počasí. Bylo totiž vlhko. V horku a suchu se příliš nerozmnožují,“ míní Vaverková s tím, že oběma onemocněními se nakazili zejména lidé středního věku a ti starší. Průběh nemoci i její následky u nich přitom mohou být horší.

Boreliózu spolehlivě ohlásí červená skrvna, která se objeví na místě přisáti klíštěte zhruba za týden až čtrnáct dní od kousnutí. Lidé začnou být malátní, unavení, trpí bolestmi hlavy, někdy také obrnou třeba lícního nervu. Klíšťová encefalitida nastupuje zákeřněji. Z počátku totiž připomíná chřipku. „V první fázi mají pacienti horečku a pociťují velkou únavu. Asi za čtrnáct dní ale nastoupí druhá fáze, tedy kruté bolesti hlavy, tuhnutí šíje či světloplachost. Nemocní se cítí tak mizerně, že konečně zamíří k lékaři,“ popsala Vaverková. Pacientům s klíšťovou encefalitidou navíc hrozí trvalé následky. „Lidem pak přetrvávají bolesti či obrny i celých končetin. Ty je problém rozhýbat. Někdy může nastat dokonce i úmrtí,“ upozornila Vaverková.

Když jdou lidé do lesa, měli by si obléct dlouhé kalhoty a vysoké boty. „Proti klíšťové encefalitidě je však nejúčinnější očkování,“ dodala odbornice.

Boreliózu letos odhalil u několika svých pacientů blanenský lékař Zdeněk Günwald. „Pacienti klíště chytli často na zahrádce nebo v lese. Vytočili je a po týdnu v místě přisátí objevili flek. Mnozí tak naštěstí zamíří do ordinace ještě v prvním stádiu nemoci. Léčím je pak antibiotiky,“ sdělil doktor. Jeden případ klíšťové encefalitidy zaznamenal loni.

Více klíšťat než obvykle nasbírá se studenty brněnské Masarykovy univerzity Alena Žákovská. „Asi třetina klíšťat, které jsme nasbírali v brněnských Řečkovicích, byla infikovaná. Působíme i na Blanensku, kde jsme narazili také na hlodavce nakažené boreliózou. Klíšťata nám sbírá i jeden z tamních chovatelů ovcí. Zjistili jsme, že dvě z nich byla infikovaná,“ řekla Žákovská. Podle ní klíšťata číhají na zemi v trávě ve výšce dvacet až třicet centimetrů.

Přestože lidi uchrání před klíšťovou encefalitidou očkování, mnoho jich pro vakcínu nemíří. Pracovníci zdravotního ústavu v Blansku očkují především starší lidi. Děti totiž očkovat rodiče u dětského lékaře. „Očkovat se mohou nechat lidé kdykoliv. Musí ale počítat s tím, že plně chránění budou až po druhé dávce, tedy měsíc po zahájení očkování. Nejvhodnější období na vakcínu je tedy koncem podzimu a začátkem zimy, kdy klíšťata zalezou,“ řekl už dříve lékař Marek Horák. Ten doporučuje očkování u dětí od pěti let. Jako nejstarší si od něj vyžádal vakcínu jednadevadesá­tiletý muž.