„V poslední době jsme na Blanensku zaznamenali zvýšený počet dopravních nehod, jejichž příčinou byl střet auta s divočákem. Mezi Bořitovem a Rájcem-Jestřebí srazila divoké prase řidička Renaultu. Na autě byla škoda dvacet tisíc korun. Podobná nehoda se stala u Bořitova na silnici I/43, kde divočák vběhl pod kola řidiči Toyoty. Škoda na autě byla rovněž dvacet tisíc korun,“ řekla blanenská policejní mluvčí Iva Šebková s tím, že střetů aut se zvěří řešili policisté na Blanensku letos již osmadvacet.

Podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslava Zeleného v těchto dnech přitahují černou zvěř kukuřičná pole. Právě v jejich okolí dochází nejčastěji ke střetům motoristů se zvěří. „Na polích už je nyní vše sklizeno kromě kukuřice. Pokud je na zrno může tam být klidně až do konce listopadu. V lese je málo potravy a divočákům kukuřice náramně chutná. Navíc v kukuřičném lánu mají dobrý úkryt. Na pole chodí v noci a nad ránem se vracejí,“ řekl Zelený a dodal, že velmi často narážejí na kňoury řidiči jedoucí v úseku mezi Šebrovem a Lipůvkou nebo Rájcem a Bořitovem.

Černá zvěř je podle myslivců v posledních letech přemnožená. A to v celé republice. I když se ji snaží lovit, divočáků neustále přibývá. Jejich přírůstku nahrávají mírné zimy. Na silnici je pak kňour velmi nebezpečným soupeřem. Vždyť ročník pašík může vážit osmdesát kilo. Starší i hodně přes metrák a půl. „Prase, které srazilo auto nedávno u Rájce mělo, pokud si dobře pamatuji, kolem sto kilo,“ poznamenal Zelený a dodal, že na Blanensku zahyne ročně po střetu s auty několik stovek kusů zvěře.

Kromě divočáků se jedná většinou o srnčí a drobnou zvěř. Zajíce, lišky, jezevce. Od května zkoušejí myslivci na Blanensku novinku. Pachové ohradníky. Ty se v ostatních místech republiky osvědčily. „Vytipují se místa, kudy nejčastěji zvěř přechází přes silnici. Po stranách se do země asi deset metrů od sebe zarazí kůly, na které se nanese speciální pěna s pachem, jenž má zvěři zabránit přes tohoto místo přejít. Odradit ji má třeba pach medvěda, rysa nebo vlka,“ upřesnil Zelený.

Na Blanensku si tyto ohradníky již několik mysliveckých sdružení a spolků koupilo. Například Ráječtí, Petrovičtí nebo myslivci z Lipůvky. Ovšem na divoká prasata podle všeho pachové ohradníky nefungují. „Ohradníky jsou dobré na srnčí a drobnou zvěr. Ale divoké prase nezaplaší. To vám rozrazí i oplocenku. Ale při ochraně drobné zvěře se úmrtnost zvířat na silnicích třeba na Litoměřicku snížila až o osmdesát procent. Na Blanensku ohradníky zatím zkouší jen několik mysliveckých sdružení. Na příští rok odklepl Jihomoravský kraj myslivcům v kraji dotaci milion korun, ze které by se měly nakoupit také ohradníky,“ dodal Zelený.

O koupi ohradníků přemýšlí i na polesí Školního lesního podniku Křtiny. „Ročně evidujeme několik desítek kusů zvěře, která zahyne pod koly aut. Většinou je to srnčí a drobná zvěř. O koupi ohradníků uvažujeme,“ řekl myslivecký referent ŠLP Křtiny Martin Zouhar.