V chatách žije na Blanensku stále víc lidí. Přitom bydlení blíž přírodě s sebou přináší různé problémy. V některých chatových oblastech nejsou totiž pouliční lampy, cesty jsou tam v zimě těžko přístupné a uvnitř příbytků hrozí také větší riziko požáru.

Před lety se přestěhoval na chatu na Suchý Miloš Bayer. „Na chatě jsem začal bydlet, protože jsem sportovec a můžu odtud v zimě vyrazit na běžky a v létě zase plavat v rybníku. Také je tam čerstvý vzduch a klid. Jsou ale i problémy. Pořád odklízím spousty sněhu, často musím jezdit do města vyřizovat nejrůznější záležitosti nebo na nákupy. Chybí mi i kulturní vyžití,“ popsal Bayer.

Ten chatu nyní přestavěl na rodinný dům, kde nechybí voda, plyn a elektřina. V chatkách poblíž něj žijí další lidé. „V posledních letech tu začala bydlet celá jedna rodina, trvale obydlené jsou ještě další dvě chatky,“ dodal.

Byty pronajímají

To, že se stále víc lidí zabydluje v chatách natrvalo, potvrdil i vedoucí stavebního úřadu v Blansku. „Bydlení na chatách se opravdu rozmáhá. Pro některé je to výhodné, protože mají byt, který pronajímají a sami se odstěhují do chatky. Jiní staví klasické domy, které však vedou jako rekreační stavby. Územní plán totiž v těchto místech s rodinnými domy nepočítá,“ uvedl některé důvody Petr Rizner s tím, že mnoho lidí žije v chatových oblastech jen přes léto.

Lidé se v okolí Blanska často stěhují na Žižlavice, Češkovice či za Zborovce. „Za Zborovci už někteří lidé dokonce své chaty přestavěli na rodinné domy,“ dodal Rizner.

Takové bydlení podle něj s sebou přináší i potíže. Přístup k chatám totiž většinou není vyasfaltovaný. „Bývá pak problém s likvidací odpadu, protože svozová firma se k příbytkům těžko dostává. Města totiž cesty v chatových oblastech neudržují,“ popsal Rizner a dodal, že mezi chatkami je v noci úplná tma, protože tam nejsou ani pouliční lampy. Lidé, kteří mají nahlášené trvalé bydliště na chatě, navíc musí platit daň z nemovitosti vyšší než obyvatelé rodinných domů.

Čím dál častěji doručují poštu do chatových oblastí i pošťáci. „Mohu to potvrdit. Někdy máme potíže se k chatám dostat, zvlášť v zimě, kdy mohou být cesty nesjízdné a podobně. Pokud to lze, snažíme se ale lidem poštu doručit nebo jim nabízíme různá řešení, například zřízení doručovací schránky či uložení zásilek na poště,“ řekla mluvčí České pošty Marta Selicharová.

K požárům chat někdy vyjíždějí hasiči. Varují tak před otevřeným ohněm, zanesenými komíny či přitápěním kamny. „Lidé mají mnohdy v chatách plynové spotřebiče, třeba s propan butanem. Když nemají komín, přitápí si také kamínky, vevnitř se pak může hromadit oxid uhelnatý, a protože jsou v chatách menší prostory a není tam přívod vzduchu, mohou se lidé otrávit. To platí i v případě špatně vyčištěného komínu,“ nastínil blanenský vyšetřovatel požárů Antonín Pivoňka.

Pozor na požár

Ten upozornil také na to, aby lidé, kteří svítí svíčkami, nenechávali otevřený oheň bez dozoru. „Se svíčkami mnozí míří i do různých kůlen, které mají na zahrádce a není tam zavedená elektřina. Požár hrozí také když vysypou popel do dřevěné bedny nebo jej dají blízko dřevěné chaty. Na tu se může pak oheň rozšířit,“ pokračoval Pivoňka.

S tím, že si lidé nechávají přihlásit trvalé bydliště na chatu, se setkávají i úřednice blanenského úřadu. „Lidé k nám s tímto požadavkem chodí. Často zkolaudují stavbu jako chatu, protože nesplňuje parametry rodinného domu,“ sdělila Dagmar Ševčíková z evidence obyvatel.