Podle místostarosty Jindřicha Krále ze čtyřiašedesáti světelných bodů funguje pouze šest. „Oprava nás bude stát asi dvě stě padesát tisíc korun,“ dodal Král. Nedostatečné světlo vadilo zejména hráčům vodního póla nebo aquabelám. Ti by se na hru a vodní tanec mohli soustředit za plného světla už v příštím týdnu.
Zbývající rekonstrukci vzduchotechniky však radní přesunuli na příští rok. „Náklady jsme vyčíslili na šest a půl milionů korun. Ty zatím nejsme schopni z rozpočtu města vyčlenit,“ zdůvodnil Král.
Přesto je na opravu vzduchotechniky vypracovaný projekt. Podle ředitele Služeb Blansko Radka Snopka, který lázním velí, je od loňského roku vyřešená vzduchotechnika ve spodní části budovy. Tam lidé využívají rehabilitační služby. Problém zůstává v hlavní bazénové hale a ve sprchách.
„Vzduchotechnika je ze sedmdesátých let a už tehdy nebyla dostatečná. Později do budovy proudil vzduch prosklenou stěnou. Okna i prosklené fasády jsme ale vyměnili. A ty těsní. Začala se tedy uvnitř projevovat větší vlhkost a teplo,“ popsal situaci Snopek. Plavce, kteří čeří vodu v bazéně, nedostatečné proudění vzduchu nepocítí. „Horko je zejména na tribuně, která je umístěná nahoře nad bazénem,“ dodal Snopek.
Nezateplená střecha lázní podle něj dál propouští vzduch dovnitř. Podle Anny Žádníkové z Krajské hygienické stanice nadměrná vlhkost a teplo na zdraví lidí v lázních dopad nemají. „Můžou ale zapříčinit vznik plísní v budově. Krajská hygienická stanice navíc posuzuje pouze ty budovy, kde se shromažďuje víc jak dvě stě lidí současně,“ uvedla Žádníková.
Blanenský krytý bazén přitom pojme sto lidí a podle Snopka zdaleka tento limit nenaplňuje. I proto Snopek odmítá, že situace vyžaduje kontrolu hygieniků. „Ti sem chodí odebírat každý týden vzorky vody,“ dodal.
