Blanenští dlouhodobě řeší problém s bezdomovci. Dělají nepořádek a obtěžují svým chováním obyvatele města. Nedávno se dva z nich dokonce zabydleli na vlakové zastávce Blansko-město. Teď jim nastává nejtěžší období v roce. Teploty klesají k nule a strávit noc venku hraničí s riskováním života. Lidé bez domova se proto stahují tam, kde je teplo. Pomocnou ruku jim nabízí blanenská charita.

Možnosti přespat v noclehárně blanenské charity celoročně využívá průměrně deset lidí denně. „Se začínajícími mrazy začíná poptávka stoupat už v listopadu. Jsme za to rádi, rozhodně je to lepší, než kdyby mrzli někde venku. Nabízíme dohromady patnáct lůžek. Ale jakmile teplota klesne pod mínus patnáct stupňů Celsia, uvolníme jim takzvané teplé židle, na kterých mohou vydržet do rána. Tato varianta je pro ně zdarma, za postel zaplatí se vším všudy čtyřicet korun za noc," popsal vedoucí noclehárny v blanenské charitě Jiří Papiž.

Pro všechny platí jasně daná pravidla. „Otvíráme v osm hodin večer a nastoupit musí nejpozději do desíti. Do osmi hodin ráno musí naopak odejít. Nadýchat mohou maximálně půl promile alkoholu, jinak se dál nedostanou," upozornil Papiž.

Ženy mají zájem

Noclehárna zatím přijímá pouze muže. „Zájem ale má i stále více žen. Ty odkazujeme na podobné zařízení do Brna, kam se musí samy nějakým způsobem dostat. To stejné platí pro muže ve chvíli, kdy naplníme kapacitu lůžek. Začali jsme však uvažovat o tom, že bychom zhruba o pět postelí kapacitu navýšili. Na těch by mohly spát ženy. Ale dříve než příští zimu se toho nedočkají," konstatoval Papiž.

V Jihomoravském kraji každou zimu několik bezdomovců umrzne. „Statistiky v tomto případě nevedeme, jelikož je složité určit, co bylo příčinou úmrtí takového člověka. Každopádně několik těžce podchlazených lidí už jsme ošetřovali i letos, i když na Blanensku zatím ne," řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Bezdomovcům hrozí podchlazení rychleji především kvůli tomu, že jsou nezřídka pod vlivem alkoholu. „Zachránit je můžeme pouze na základě telefonických upozornění. V případě, že si všimnou ležícího člověka, by jej lidé měli zkusit oslovit a zjistit, jestli alespoň dýchá a je při vědomí," naznačila Zuchová, jak má vypadat optimální postup před příjezdem sanitky.

Podle zástupce ředitele blanenské městské policie Stanislava Sotoláře v poslední době klesl počet lidí bez domova, kteří tráví zimní noci venku, na minimum. „Je to především důsledek náhradního ubytování v Jungmannově ulici. Zmizelo třeba jejich dobře známé tábořiště na jedné z ramp poblíž hlavního nádraží. Přesto se stále najdou takoví, kteří přes den vegetují v okolí supermarketů a poté se přesunou například do nějaké kotelny," řekl Sotolář.

O tom, že by bezdomovcům nabídli další podobnou možnost, jakou získali v Jungmannově ulici, však neuvažují. „Riskovali bychom tím, že se k nám začnou stahovat i z jiných měst. Tam třeba tuto problematiku tolik neřeší, takže bezdomovci by se rozhodli jít za lepším. To by pro Blansko samozřejmě nebylo ideální," prohlásil zástupce ředitele strážníků.

Boskovic by se to patrně netýkalo. „Je třeba rozdělovat bezdomovce a takzvaně nepřizpůsobivé obyvatele města, ale celkově je u nás podobných lidí málo. Tráví čas na místech, která s ročním obdobím nesouvisí. Hlavně tam, kde můžou popíjet a žebrat," uvedl ředitel boskovické městské policie David Krátký.

Jednu z tradičních lokalit, kam se lidé bez domova uchylují, představují nádražní haly. „To se však Blanska příliš netýká. Je to problém hlavně velkých měst, kde mají stanice otevřené téměř po celý den," podotkla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.

České dráhy nedávno začaly úzce spolupracovat s bezpečnostní agenturou Securitas. „Byl to krok správným směrem. Nepodceňujeme samozřejmě ani možnosti městské policie. Bez strážníků se totiž občas neobejdeme. Snažíme se brát v potaz občanská práva bezdomovců a skloubit je s komfortem našich cestujících," dodala Šubová.