Zařízení na zpracování travní senáže, kukuřice, siláže i hnoje chce v Třebětíně postavit společnost Ledeko. Tamní lidé ale mají strach ze zápachu a těžkých aut s odpadem projíždějících mezi jejich domy. Napsali tedy petici. A v březnu se ke krajskému úřadu odvolali proti územnímu rozhodnutí.

Krajští úředníci minulý týden rozhodnutí letovického stavebního úřadu zrušili. „Návrh jsme vrátili zpět správnímu orgánu. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, jedině zahájit nové projednávání návrhu," uvedl Petr Holeček z krajského úřadu.

Novák a lidé žijící v jeho sousedství tak doufají, že bioplynová stanice v Třebětíně nikdy stát nebude. „Máme z rozhodnutí radost. Ale bojíme se, že investoři v cestě za ziskem nepoleví a budou hledat různé možnosti, jak stavbu protlačit," řekl Novák.

Společnost Ledeko stavbu vzdát nehodlá. „Přestože jsem rozhodnutí úřadu obdržel teprve v úterý a neměl jsem zatím čas jej prostudovat, jsem si jistý tím, že náš zájem o výstavbu bioplynky potrvá i nadále," prohlásil ředitel Ledeka Vladimír Dražil.

Třebětínští si v odvolání stěžovali na postup stavebního úřadu při schvalování územního rozhodnutí i na jeho komunikaci s nimi. „Úředníci porušili mnoho předpisů. Například naprosto neopodstatněně zúžili okruh účastníků řízení na pět lidí nebo nevyřešili vliv umístění a provozu bioplynové stanice na okolí," popsal Novák. Vedení firmy Ledeko podle něj sice přislíbilo vybudování nové příjezdové cesty, ale stavební úřad nezajímalo, kde a na pozemcích koho.

Vyjádření stavebního úřadu se Blanenskému deníku Rovnost nepodařilo získat. Vedoucí úřadu Radek Zemánek odkázal na starostu města, který nic říct nechtěl.

Petici proti bioplynové stanici v Třebětíně podepsalo přes čtyři sta lidí a přibývají další. Vadí jim dotační systém na energie z obnovitelných zdrojů i umístění bioplynky v obci. „V téměř kilometrovém areálu Ledeka jsou daleko vhodnější místa. Vzadu za velkými budovami by zařízení tolik nevadilo a nepříjemné pachy by šly do lesů, ne do ulic," míní Novák. Vedle areálu měly vzniknout i velkokapacitní silážní jámy. Ty měly stát jen osmdesát metrů od rekreačních chatek. „Lidé sem jezdí z města odpočívat a netuší, co se tu chystá," tvrdí Novák.

Lidé se také báli, že cisterny budou ke stanici přijíždět středem obce přímo pod okny jejich domů. Vedení letovické společnosti se na jaře zavázalo, že těžká nákladní auta přestanou jezdit mezi domy a pojedou horní cestou. To ale dlouho nevydrželo. „Kamionů tehdy ještě přibylo a spolu s nimi i prachu a bláta v ulicích. Byl to pro nás jasný signál, že dohodám nemůžeme věřit, a rozhodli jsme se podat odvolání na krajský úřad," uvedl Novák. Několik měsíců prý teď nákladní auta s výjimkou hlučných cisteren s mlékem jezdí jinudy a v Třebětíně je klid. „Jsme za to společnosti Ledeko vděční. Ale umíme si představit, že pokud budeme stavbu bioplynky nadále blokovat, auta zase začnou jezdit obcí," dodal.

Předseda petičního výboru Martin Eyer počítá s dalším pokusem Ledeka bioplynku v obci postavit. „Chystáme druhou petiční vlnu a jsme připraveni stavbě zabránit i kdybychom se měli obrátit na Nejvyšší správní soud," prohlásil.

VERONIKA MACHOVÁ