Pavlovské mokřady jsou jedním z mála míst u nás, kde rostou rašeliništní mechy přechodového až vrchovištního typu. Rozkládají se na ploše o rozloze více jak sto dvacet hektarů. V současné době se v Benešově nachází osm tůní pro obojživelníky. „Tok jsme vrátili z napřímeného do původního zvlněného koryta, aby voda neodtékala tak rychle," dodal starosta. Se záchrannou akcí začali před dvěma lety a stála skoro dvanáct milionů korun. Většinu zaplatila dotace ze Státního fondu životního prostředí.

PŘÍRODNÍ REZERVACE

Marcela Konečná studuje v Brně, ale do Pavlovských mokřadů ráda jezdí na výlety. Ze záchrany je nadšená. „Jsem opravdu velmi ráda, protože tento mokřad je hodně důležitý pro zdejší živočichy a rostliny. O tyto lokality by se určitě mělo pečovat," řekla Konečná.

Od roku 1996 jsou Pavlovské mokřady přírodní rezervací, která je domovem několika chráněných druhů rostlin a živočichů, jako je například zmije obecná, čolek horský nebo různé druhy skokanů. Tím, jak rašeliniště postupně vysychala, jejich budoucnost byla velmi ohrožená. Klesala totiž hladina spodních vod a mechy, které byly ojedinělé pro tuto oblast, se začaly pomalu vytrácet.

Mokřad je celoročně zamokřená plocha, která se vyznačuje specifickými rostlinami i živočichy. Na Blanensku jich je asi sedm. Zájemci mohou další nahlašovat na webových stránkách nasemokrady.cz, aby bylo snazší je chránit.