Myšlenka se zamlouvá také například Zdeňkovi Novákovi z Adamova, který před časem na kole i závodil. „Já bych asi bikepark nevyužil, ale znám spoustu lidí, kterým se tento sport líbí a nejspíš by jej navštěvovali. Někteří například vyhledávají různé terény v Moravském krasu," uvedl Novák.

Jenže lyžarský areál se proměny v bikepark jen tak nedočká. Mohl by se dočkat jedině v případě, že by si jej vyhlédl investor, který jej koupí. Jeho majitel, kterým je Tělocvičná jednota Sokol totiž neměla peníze na obnovu ani dříve. Teď je navíc v insolvenci. Podle insolvenčního návrhu přesahují její dluhy dva miliony korun.

Jak se blanenští sokolové dostali do dluhů, nechtěl starosta Jiří Škaroupka blíže specifikovat. „Nerad bych tím nějak zkomplikoval možné řešení v rámci insolvence. Insolvenční správce nejspíš v blízké době nabídne areál k prodeji. Od doby, kdy zanikla společnost Sazka, jejímž akcionářem byla také Česká obec sokolská, se nám uzavřely možnosti na financování. Obnovu bychom neměli z čeho utáhnout," uvedl Škaroupka.

Loni přitom nechali sokolové zpracovat takzvanou studii proveditelnosti o dalším využití a modernizaci hořické sjezdovky. Počítala například s novým přívodem vody na svah z řeky Svitavy, dvěma parkovišti, lezeckou stěnou či lanovým centrem, malým snowparkem a modernějšími vleky. Ve studii byly zapracované dokonce také trasy pro horská kola. „Měli to být asi čtyři nebo pět kilometrů dlouhé tratě, takzvané downhill," upřesnil Škaroupka.

Dokument za pětapadesát tisíc korun však přišel vniveč. Vedení města projekt nepodpořilo. „Sehnali jsme tehdy investora-podnikatele v lyžařském businessu. Měl požadavek, aby se město podílelo na vybudování infrastruktury. Například parkoviště nebo sociálního zázemí. Některé pozemky areálu totiž patří městu, další Lesů města Brna," popsal Škaroupka. Město tehdy své zamítavé stanovisko zdůvodňovalo mimo jiné tím, že studie postrádala informaci o tom, nakolik je její dotažení do konce reálné.

Starosta Blanska Ivo Polák tehdy uvedl, že město nemá jistotu, zda by akci povolily Lesy České republiky nebo Povodí Moravy. Škaroupka ale upozornil, že studie byla zpracována po projednání s vedením města. „Je škoda, že nebylo přistoupeno ani k řešení modernizace sportoviště po etapách, například s cyklistickými aktivitami," posteskl si Škaroupka.

Ani dnes město nemá vůli do obnovy areálu investovat. „Sokolové se dostali do tíživé situace a majetkově to není vyřešené. V budoucnu chceme především financovat obnovu sportovišť tělovýchovných jednot, které jsme před časem převzali," uvedl místostarosta Blanska Jiří Crha.

Služby Blansko mají do konce roku za úkol zpracovat analýzu nákladovosti oprav těchto sportovišť. „Jde o areály ASK Blansko a ČKD Blansko a zahrneme do toho i náklady potřebné na obnovu lázní a zimního stadionu. Minulý týden jsme o tom jednali s projektantem a blanenským odborem investic a územního rozvoje. Chceme navrhnout modernizaci jednotlivých sportovišť tak, aby odpovídaly současným trendům," přiblížil jednatel Služeb Blansko Jiří Charvát.