Podle starosty Deštné Tomáše Krauta se lidé o historii hradu už mnohokrát zajímali. „Projížděli tudy cyklisté a turisté a protože Rumberk je zakreslený v mapě, ptali se, kde hrad je. Jenže po hradu nic nezbylo, a tak jsme se rozhodli zjistit o Rumberku alespoň nějaké informace,“ sdělil Kraut, který doplnil, že nápad poodhalit tajemství hradu přivítali i lidé z Deštné. „Měli jsme kvůli tomu na jaře veřejnou schůzi a hodně lidí se o historii hradu zajímalo a tuto akci podporovalo. Vstříc nám také vyšli majitelé pozemku, od kterých máme území, kde hrad stál, na deset let v pronájmu,“ řekl starosta. Ten dodal, že peníze na projekt obec získala z Evropské unie. „Dostali jsme tři miliony a šest set tisíc korun a deseti procenty se na projektu podílíme z vlastního rozpočtu,“ sdělil Kraut.

Projekt je rozdělený do tří etap. „V té první, která začala loni v březnu a skončila v červenci, jsme si nechali udělat archivní historický výzkum. V něm historik Miroslav Plačka, který je odborný garant celého projektu, zjišťoval o hradu a manském panství zmínky v písemných dokumentech. S druhou etapou jsme pak začali toto pondělí, kdy na místě pracuje archeologická skupina z Brna a cílem je nalézt co nejvíce předmětů, které na hradě byly,“ řekla manažerka projektu Milana Štěpánková. Ta upřesnila, že kromě archeologického výzkumu také na jaře postaví parkoviště, přístupovou cestu, informační tabule a zázemí pro turisty. „Připravíme rovněž webové stránky, informační brožurky a 3D model, jak mohl hrad vypadat. Chceme také lokalitu prohlásit za kulturní památku,“ prozradila Štěpánková.

Na místě bývalého hradu nyní pracuje na třech místech deset lidí. „Tři jsou odborníci a sedm brigádníků,“ sdělil Antonín Zůbek z obecně prospěšné společnosti pro ochranu historického dědictví Archaia Brno. Skupině se zatím podařilo najít desítky úlomků keramiky a železnou přezku. Podle archeologa dosud na základě nálezů přišli na tři důležité informace. „Popřelo se, že by hrad byl kamenný. Našli jsme totiž zbytky konstrukce, podle nichž si myslíme, že hrad byl dřevohliněný. Také jsme zjistili, že alespoň dvakrát shořel. A třetí důležitou informací je, že podle písemných pramenů se myslelo, že hrad zanikl okolo roku 1391. My jsme ale na základě nálezů keramiky, které se dají časově zařadit, zjistili, že jeho konec je až v druhé polovině patnáctého století,“ řekl Zůbek.

V třímetrovém výkopu pracuje i studentka Michaela Karásková ze Šebetova. „Je to zajímavá brigáda. Myslela jsem si, že budeme dělat se štětečky a přitom kopeme a nabíráme lopatou,“ řekla studentka, která v ruce drží právě nalezený kousek keramiky.

Pokud by archeologové, kteří v lokalitě budou kopat ještě tři týdny, našli zajímavé předměty, je podle Štěpánkové plán vytvořit z nálezů expozici. „Ta by vznikla ve věži místního kostela a je s ní počítáno ve třetí etapě,“ vysvětlila.