„Smlouva se stavební firmou je připravená k podpisu. Se zástupci firmy se sejdeme příští pátek, podepíšeme smlouvu a předáme jim staveniště. Přesný harmonogram prací ještě neznám, ale okolí kostela má být upravené do čtyř měsíců," uvedl adamovský starosta Roman Pilát.

Šest a půl milionu

Celkem dělníci upraví plochu zhruba tři a půl tisíce metrů čtverečních. Po výběrovém řízení je cena zakázky na částce přibližně šest a půl milionu korun. Pět a půl milionu nákladů pokryjí dotace z evropských fondů a zbytek zaplatí Adamovští z rozpočtu města. „O úpravě okolí adamovského kostela se mluví už hodně dlouho. Projekt se mi líbí a tomu místu nová podoba jenom prospěje. Konečně bude mít nějakou ucelenou koncepci. Teď to tam nevypadá pěkně. A hlavně auta už nebudou parkovat přímo před kostelem," poznamenala adamovská rodačka a v současnosti vedoucí Galerie města Blanska Olga Fryčová Hořavová.

Asfaltovou plochu před kostelem nahradí žulová dlažba, prostor osvěží nová zeleň, přibydou lavičky, stojany pro kola a informační tabule. Nejzásadnější změnou bude nový prostor pro parkování. „Dosud se parkovalo, dost často bez povolení, přímo před kostelem. Tam už auta stát nebudou. Odbagruje se totiž část svahu v místě zahrady bývalé mateřské školy, kde budou kolmá stání pro šestnáct aut včetně tří pro invalidy," upřesnil Pilát s tím, že od zahájení stavby bude okolí kostela neprůchodné i neprůjezdné. Řidiči, kteří pojedou k nedalekému lékaři nebo na úřad, budou muset parkovat jinde. Například před bývalou poštou.

Pozemky v okolí kostela patří římskokatolické církvi. Nyní je má město bezplatně ve výpůjčce na pětatřicet let. „S městem jsme se dohodli. Jedná se o běžný postup, protože jinak by na na úpravy okolí kostela nezískalo dotace. My jsme rádi, že konečně bude mít tato lokalita reprezentativnější vzhled. A také že se tam zklidní provoz a auta nebudou parkovat přímo před kostelem," řekl blanenský farář Jiří Kaňa, který má tamní kostel na starosti.

Kaňa zmínil, že už od loňského roku mají lepší zázemí také průvodci v kostele. Ti mají v budově radnice, kde sídlí městská policie, od města k dispozici jednu místnost. „Funguje to jako takové provizorní informační centrum, kde mají hlavně zázemí naši průvodci. Pro návštěvníky kostela je tam v provozní době kostela také otevřená toaleta," upřesnil Kaňa.

Ročně kostel svaté Barbory navštíví přibližně šest tisíc turistů. Ti do Adamova míří hlavně kvůli unikátnímu Světelskému oltáři, který je národní kulturní památkou. „O Světelském oltáři se dá mluvit jako o perle schované ve škebli. Nic z okolí kostela nenasvědčuje tomu, že by se v jeho útrobách mohlo skrývat něco výjimečného, opak je ale pravdou," řekl před časem k památce farář Kaňa. Oltář pochází z let 1516 až 1525, kdy ho vyřezalo údajně šest řezbářů pro cisterciácký klášter v dolnorakouském městě Zwettl.

Podle adamovského starosty Romana Piláta počítal původní projekt také s novou opěrnou zdí pod kostelem. Na tuto nákladnou akci by však Adamovští nedostali dotaci, a tak ji odložili. „Už ale připravujeme projektovou dokumentaci na rozšíření silnice, která vede pod kostelem. Stavební úpravy počítají také s novou opěrnou zdí," nastínil další plány města Pilát.

SVĚTELSKÝ OLTÁŘ

* je fragmentem původního oltáře, který i s nástavcem měřil asi sedmnáct metrů a měl dvě křídla. Zachoval se jen retábl, tedy skříň vysoká sedm metrů a široká tři metry, ve které je asi padesát figur nebo jejich částí.

* pochází z let 1516 až 1525, kdy ho vyřezalo údajně šest řezbářů pro cisterciácký klášter v dolnorakouském městě Zwettl, tedy Světlé. Oltář pak měnil majitele, až jej nakonec zakoupili Lichtenštejnové, kteří stojí také za zbudováním adamovského kostela. Dřevěný kolos nechali zrestaurovat a v roce 1857 jej tomuto kostelu věnovali.

* jednotlivé sochy nejsou ničím nabarvené. Každá vráska, každý vous nebo vlas, vše je vyřezáno přímo ze dřeva. Řemeslná zručnost, s jakou je všechno provedeno, je obdivuhodná

* za druhé světové války byl oltář v obavě před zničením při bombardování demontován a ukryt v kryptě kostela ve Vranově.

* je na něm vyobrazeno Nanebevzetí Panny Marie a má zvláštní uspořádání do tří úrovní. V té nejnižší jsou apoštolové u hrobu Panny Marie, v prostřední části je samotná Panna Marie s anděly a v té nejvyšší je božská Trojice, která na ni čeká s korunou.

* oltář byl v letech 2006 a 2007 kompletně zrestaurován.

* v roce 2010 byl zapsán mezi národní kulturní památky.