Jako připomínka události, která světem hýbala od 28. července 1914, nyní v Blansku vzniká publikace o pobytu italských uprchlíků v první světové válce v Čechách a na Moravě. Mnozí z nich se uchýlili i na Blanensko. „Publikace nebude zaměřená na žádné bitvy, ale spíše na zázemí civilistů, protože toto téma nikdy nebylo zpracované. Přitom málokdo ví, že koncem války tady byl téměř hladomor, protože všechno museli lidé odevzdávat armádě a život tak pro ně byl velice těžký," přiblížila jedna z autorek publikace Eva Šebková s tím, že nyní je už kniha téměř hotová. „Přes prázdniny se bude kniha tisknout a pokřtíme ji desátého října, kdy budeme pořádat i výstavu o první světové válce a o italských uprchlících na Blanensku. Výstava se uskuteční v blanenském dělnickém domě," řekla Šebková.

Výstavu jako připomínku stého výročí od začátku první světové války uspořádají také v Letovicích. „Osmadvacátého října uctíme oběti první světové války u památníku na letovickém hřbitově. Přesný scénář ještě neznám, ale chtěli bychom pozvat i zástupce Armády České republiky. Ke stému výročí začátku války uspořádáme také výstavu o první světové válce v letovickém kulturním domě," přiblížil starosta Letovic Vladimír Stejskal.

Připomenout si podrobněji smutnou historii se rozhodli i v Gymnáziu Blansko. „Připravili jsme studentský projekt, který mapuje osudy dvou blanenských rodáků, kteří působili jako legionáři ve Francii," popsal ředitel blanenského gymnázia Radek Petřík.

Cesta do Francie

Studenti začali pracovat už loni a ve spolupráci s blanenským archivem vypátrali dva blanenské rodáky, kteří za takzvané Velké války bojovali u Československých legií ve Francii. „Jedním z nich byl Eduard Stloukal a druhý Vojtěch Říha. Vojtěch Říha se po válce vrátil do Blanska, kde dále působil jako učitel a také ředitel školy. Eduard Stloukal ale ve Francii ve válce padl. Uspořádali jsme proto se studenty cestu do Francie, kde jsme putovali po bojištích první světové války. Navštívili jsme i lokalitu, kde Eduard Stloukal zemřel. Podařilo se nám najít i jeho hrob. Poznatky studenti zpracovali do počítačové prezentace a krátkého studentského filmu a společně s výstavou obrazů a fotografií je představili blanenské veřejnosti v Kině Blansko," řekl vedoucí projektu Stanislav Hrnčíř.

Veřejnou projekci o osudech blanenských legionářů ve Francii chce vedení gymnázia ještě zopakovat. „Přesné datum projekce ale ještě nevíme, to uvidíme podle zájmu," uvedl Petřík.

Pátrání v archivech nyní čeká i starostu Vanovic Petra Dvořáčka. „Letos chceme spojit oslavu osmadvacátého října jako dne vzniku samostatného Československa s uctěním památky obětí první světové války. V obci máme památník obětem první světové války, ale nemáme na něm žádná jména. Kdo z naší obce v první světové válce padl, není zapsáno ani v obecní kronice. Musíme tak hledat jinde, v různých archivech i muzeích. Obětem chceme nechat udělat pamětní desku, kterou odhalíme právě osmadvacátého října," řekl Dvořáček.

O připomenutí výročí uvažují i v blanenském muzeu. „Vždy v předvečer Blanenských zámeckých dní v polovině září pořádáme konference na určité téma, které se vztahuje k danému roku. Loni to bylo například kulaté výročí od příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Letos tak zvažujeme udělat konferenci k příležitosti stého výročí začátku války," řekla ředitelka Muzea Blansko Eva Nečasová.