S jasným prohlášením přišel během páteční návštěvy Olafa Scholze v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching. Ten jednak varoval Rusko před použitím jaderných zbraní a současně dodal, že je nepřípustná další eskalace konfliktu. „Strany konfliktu musí projevit obezřetnost, zdrženlivost a vytvořit podmínky pro obnovení jednání. Světové společenství musí vyvinout veškeré úsilí, aby podpořilo mírové urovnání války na Ukrajině,“ prohlásil v přítomnosti Scholze Si.

Den poté přišel americký deník Washington Post s tvrzením, že vláda prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem. A upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Podle klíčového amerického deníku je důvodem hlavně únava některých evropských spojenců z nekončící války na Ukrajině.

Potemnělé náměstí Nezávislosti v Kyjevě, 3. listopadu 2022, Ukrajina.
Bez světla, bez vody. Vedení Kyjeva se připravuje na scénář úplného blackoutu

Dalším významným hráčem, který Ukrajinu a Rusko tlačí k rozhovorům, je Turecko. Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi se během jediného dne podařilo obnovit dohodu o vývozu obilí, kterou Rusko po útoku na vojenské lodě v Sevastopolu zrušilo. „V návaznosti na rozhovor s Vladimirem Putinem bude od dnešního poledne vývoz obilovin pokračovat,“ oznámil 2. listopadu Erdogan.

Přestože se zdá, že všechny kontakty mezi Kyjevem a Moskvou jsou umrtvené, probíhá velmi intenzivní výměna zajatců, díky níž se ze zajetí dostávají i ukrajinští obránci Azovstalu.

Tlak na jednání

Mírová dohoda, která by mohla válku ukončit, ale byla na stole už v červnu. Podle slovenského analytika Alexandra Duleby obsahuje to, že Rusko se stáhne na linii před počátkem agrese v únoru 2022. Ukrajina se zřekne členství v NATO a bude souhlasit s omezením výzbroje. U Donbasu a Krymu se na dvanáct let obě strany zřeknou použití síly.

„Tato ukrajinská nabídka nebyla vyslyšena. Rusové se rozhodli osvobozovat Donbas,“ uvedl pro sever Aktualne.sk Duleba. „Válka se rozhodne na bojišti,“ je skeptický k možnosti mírových rozhovorů Duleba, považovaný za jednoho z nejlepších analytiků Ruska.

Ruští vojáci v ulicích Chersonu údajně brzy budou jen minulostí. Podle Ukrajiny ale může jít o past.
ANALÝZA: Ukrajinci se blíží. Nad Chersonem přestala vlát ruská vlajka

Nyní ale dává Kreml najevo ochotu jednat s Kyjevem. „Jsme připraveni na dialog s Ruskem, ale s jiným ruským prezidentem,“ řekl však před měsícem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jenže Ukrajina a její schopnosti pokračovat ve válce jsou závislé na ochotě Západu Kyjev podporovat. Varianta, v níž by mír v dohledné době nevypadal jako ruské vítězství, je pro část západních politiků i veřejnosti lákavější než válka trvající několik dalších let.