Co se děje na Slovensku.Zdroj: Deník

Velikonoce jsou pro křesťany největšími svátky roku. Pro věřící jsou významnější, než Vánoce. Slovensko, jako země, kde se i podle posledního sčítání obyvatel většina lidí hlásí ke katolické víře, a kde se zejména na venkově silně udržují tradice, tak před nástupem koronavirové pandemie s počátky jarních svátků vždy zaznamenávalo zvýšený pohyb obyvatel. O Velikonocích lidé tradičně jezdili i přes půl republiky, aby svátky oslavili s příbuznými. Železnice vypravovaly posilové spoje, vlaky ve směru ze západu na východ bývaly stejně jako hlavní silniční tahy naplněné k prasknutí.

Jenže pak přišla koronavirová pandemie a s ní spojená omezení. Tím nejpřísnějším byl v prvním covidovém roce zákaz pohybu mezi okresy, a byť se loni až k tomuto opatření nesáhlo, velikonoční cestování bylo i tak oproti době před pandemií hodně mírné.

Lidé prchající z Ukrajiny přicházejí na Slovensko přes hraniční přechod Vyšné Nemecké, 27. února 2022. Slovensko uvedlo, že po ruské vojenské operaci na Ukrajině vpustí do země prchající Ukrajince.
Nápor uprchlíků na Slovensku: Země ho zvládá především díky dobrovolníkům

Letos se už situace opět vrací k normálu. Potvrzuje to i dvaatřicetiletá Martina, která žije v Bratislavě, kořeny má ale na východním Slovensku. „Od té doby, co jsem nastoupila v Bratislavě na vysokou školu a poté se zaměstnala, jsem každé Velikonoce jezdila domů. Na vlak jsem si pro jistotu kupovala místenku, protože jinak bych celou cestu stála. Jsem věřící, takže pro mě bylo důležité prožít velikonoční svátky s nejbližšími. A také k nám domů každoročně chodí známí o Velikonočním pondělí. Na oblievačku. Jenže poslední dva roky jsem raději zůstala v Bratislavě. Bála jsem se, abych nenakazila rodiče. Letos už tyto obavy nemám, také nejsou žádná opatření. Takže se moc těším, lístek na vlak už mám koupený,“ řekla mladá žena Deníku před svátky. 

Opět přeplněné vlaky

Kromě lidí samotných se na první pocovidové Velikonoce nachystala i slovenská policie. Na sociálních sítích před svátky upozornila, že v následujících dnech se očekává zvýšená hustota provozu a posilnila hlídky. Dopravní i pořádkové. 

Také národní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko připravil posilové spoje. „V době velikonočních svátků mohou cestující využít o 17 vlaků víc. Vzhledem k zvýšenému zájmu o cestování v tomto období doporučujeme lidem, aby si cestovní doklady zajistili v dostatečném časovém předstihu,“ informoval dopravce před svátky.  

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Těžké časy prezidentky Čaputové. Politici šíří hoaxy, část Slováků jim tleská

Oboje se nakonec vyplatilo, Slovensko se totiž o letošních Velikonocích hýbe jako před covidem. Jak upozornila uplynulou středu slovenská televize TA3, některé vlakové i autobusové spoje těsně před svátky už byly vyprodané, a další se rychle plnily. 

Celý západ jede na východ

O Velikonocích je podle zástupců slovenských železnic tradičně největší zájem o přepravu ze slovenského hlavního města Bratislava do metropole východu, Košic. Střední a východní Slovensko jsou části země, kde se na venkově na dodržování velikonočních tradic lpí nejvíce, a lidé původem z východu státu, kteří ale nyní žijí na západě nebo i za hranicemi, tím pádem mají velký důvod se vracet. 

„Domů kvůli délce cesty nejezdím příliš často. Ale na Velikonoce vždy. Nedokážu si představit trávit svátky ve městě, když se domů sjíždí celá rodina, a společně chodíme do kostela a trávíme čas. I všichni známí se vždy vracejí,“ říká osmadvacetiletá Anna, která nyní žije v Brně, kořeny má ale na hranici středního a východního Slovenska. 

Rubrika U sousedů

U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Co se děje u sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku a Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.