Když se dnes řekne korona, většina lidí si vybaví virus. V sedmdesátých letech minulého století ale v některých státech USA vyslovení tohoto slova vyvolávalo zcela jiné konotace. Příjmení Corona totiž nosil sériový vrah. Původem Mexičan Juan Corona zabil pětadvacet mužů. V roce 1971, kdy byl zatčen, se s tímto počtem obětí stal nejhorším zabijákem v amerických dějinách. I když mu toto nelichotivé prvenství později sebrali další vrazi, stále patří mezi ty nejbrutálnější.

Někdy se mu přezdívalo i Mačetový zabiják. „Vraždy, jenž spáchal, otřásly klidným zemědělským městečkem Yuba City v Kalifornii, komunitou čítající čtrnáct tisíc obyvatel, nacházející se asi 100 mil severovýchodně od San Francisca. Zde Corona žil i se svojí ženou a čtyřmi dcerami. Živil se zprostředkováváním práce pro tisíce zemědělských dělníků převážně z Mexika. Měli pracovat na polích v Kalifornii. Pětadvacet z nich Corona unesl a ubodal,“ připomíná jeho řádění deník The Washington Post.

Americký sen

Paradoxem se stalo, že Corona zabíjel muže s velmi podobným osudem, jaký prožil i on sám. Narodil se sice v Mexiku, už jako šestnáctiletý ale v touze po lepším životě překročil hranici Spojených států amerických. „Z mexického Jalisca se přestěhoval do americké oblasti Sutter začátkem padesátých let minulého století společně se dvěma staršími bratry,“ uvádí server Los Angeles Times. Aby se v nové vlasti uživili, pracovali všichni jako polní dělníci na kalifornských farmách.

V USA se Corona dvakrát oženil. Druhou manželku Glorii si vzal koncem padesátých let a zůstali spolu až do doby Coronova odsouzení, kdy se s ním manželka rozvedla. Společně měli měli čtyři dcery.

Jeho život v Americe však nebyl vždy jednoduchý. V padesátých letech se totiž u něj začaly projevovat psychické problémy. „Musel být hospitalizován na psychiatrickém oddělení poté, co začal tvrdit, že vidí duchy,“ uvádí Los Angeles Times.

Navzdory tomu, že byl po elektrošokové terapii z nemocnice propuštěn a údajně se jeho stav zlepšil, do pár let byl hospitalizovaný znovu. „Do nemocnice byl pak přijat ještě dvakrát a byla mu diagnostikována schizofrenie. Na psychiatrii byl dokonce pouhý rok předtím, než byla objevená první zavražděná těla,“ zmiňuje The Washington Post. Přes opakované problémy nebyl nikdy považován za nebezpečného a vždy byl po ukončení léčby bez problémů propuštěn.

Hrůzný nález pod broskvoněmi

I když se Corona čas od času choval násilnicky a měl psychické problémy, okolí jej považovalo za spolehlivého pracanta. Od poloviny šedesátých let se živil jako kontraktor - najímal pro farmáře jako levnou pracovní sílu dělníky z řad imigrantů. Nikoho z jeho blízkých ani nenapadlo, že se v něm skrývá brutální vrah.

Vše prasklo na jaře roku 1971. „Zemědělec v okresu Sutter objevil ve svém broskvovém sadu vykopanou díru. Farmář, který měl s Coronou uzavřenou smlouvu o dodávání dělníků, se k podivnému nálezu následujícího dne vrátil a viděl, že jáma je zasypaná. Zdálo se mu to podezřelé a tak celou věc nahlásil zástupci místního šerifa,“ popisují Los Angeles Times.

V díře čekala na policisty hrůzná podívaná. „Devatenáctého května 1971 v hrobu mezi stromy objevili probodané tělo muže. Hlava byla odříznutá,“ zmiňují Los Angeles Times. Mrtvola byla později ztotožněna jako zemědělský dělník Kenneth Whitacre.

I když byla vražda zjevně brutální, dech vyšetřovatelům vyrazily až události příštích dní. „Po šesti dnech bylo v mělkém hrobě na nedaleké farmě objeveno druhé tělo. Blízko řeky Feather protékající oblastí se pak v rychlém sledu našel třetí hrob s mrtvolou,“ uvádí The Washington Post.

Právě třetí objevená oběť dostala vyšetřovatele na stopu Juana Corony. „V blízkosti třetí mrtvoly totiž policisté objevili dvě stvrzenky s Coronovým jménem,“ připomíná The Washington Post.

Když při důkladném prohledání oblasti policisté objevili v broskvoňové aleji dalších šest mrtvol, tehdy sedmatřicetiletého Coronu zatkli. Do dvou týdnů počet nalezených těl stoupl na pětadvacet. „Ve všech případech šlo o muže, kteří byli před zmizením naposled spatřeni v Coronově společnosti, nebo které pro práci na polích najímal právě on,“ shrnuje CNN. V Coronův neprospěch svědčilo i to, že i v dalších dvou hrobech byly nalezeny bankovní vkladové lístky s jeho podpisem.

Mačetový zabiják

Způsob smrti zabitých mužů jasně ukazoval, že vraždy jsou dílem jednoho člověka. „Kromě jediné oběti, která byla zastřelena, byli všichni muži brutálně pobodáni a posekáni mačetou. Na hrudi měli hluboká poranění,“ uvádí The Los Angeles Times.

Všechny stopy vedly ke Coronovi. Že zadrželi správného člověka, vyšetřovatelům potvrdila domovní prohlídka. „V domě a nákladním autě Juana Corony policisté objevili mačetu s osmnáctipalcovou čepelí, sekáček na maso, sekeru s dvojitým ostřím a dřevěnou hůl. Našla se rovněž kniha, ve které měl Corona zapsána jména čtyřiatřiceti najatých pracovníků, z nichž mnohá patřila obětem,“ popisuje důkazy The Washington Post.

Vzhledem ke způsobu vraždění si od tisku Corona vysloužil přezdívku Mačetový zabiják. Proces s ním začal v roce 1973. Corona po celou dobu tvrdil, že je nevinný. I když soudce shledal přípravu prokuratury na proces jako nedostatečnou, proti Coronovi svědčila ucelená řada nepřímých důkazů. „Po dlouhém soudním jednání a pětačtyřicetihodinové poradě porota uznala Coronu vinného ze zabití pětadvaceti lidí. Odsouzen byl ke 25 po sobě jdoucím doživotním trestům. Šlo o rozsudek tak nezvykle přísný, že se soudní síní ozval prudký povzdech, když jej soudce vynesl,“ zmiňují Los Angeles Times.

Soudní tahanice

Corona s rozsudkem rozhodně spokojený nebyl. O první odvolání se pokusil v roce 1978. Tehdy odvolací soud věc vrátil k projednání. „Zdůvodnil to tím, že Coronův obhájce byl u původního procesu zcela nekompetentní a pojednávání proměnil ve frašku. Například k soudnímu řízení nepředvolal žádné svědky,“ popisují Los Angeles Times. Když ale soud celou záležitost opět projednal, potvrdil původní trest.

Podruhé se Corona pokusil dosáhnout propuštění v roce 1982. „Coronu obhajoval zcela nový tým právníků a přišli s novou strategii. Z vražd obviňovali Coronova staršího bratra, který před několika lety odjel ze Států do Mexika, už delší dobu o sobě nepodal žádné zprávy a byl považován za mrtvého. Coronův obhájce řekl, že jeho bratr měl záchvaty vyvolané sexuální frustrací. U soudu svědčil i Corona a opět popřel veškerá proti němu vznesená obvinění,“ shrnul The Washington Post.

Soudní líčení v roce 1982 trvalo dlouhých sedm měsíců, soud vyslechl přes dvě stě svědků a náklady na proces se vyšplhaly na více než pět milionů amerických dolarů. „Výsledek soudu byl ale stejný. Juan Corona byl uznán vinným ze spáchání pětadvaceti vražd a bylo mu potvrzeno pětadvacet doživotních trestů,“ uvádí The Washington Post.

V roce 2011 se Corona pokusil na svobodu dostat žádostí o podmínečné propuštění. „Soud ale rozhodl, že by Coronova podmínka představovala ohrožení pro společnost,“ píše CNN.

Coronův život ve vězení nebyl jednoduchý. „V prvním roce po odsouzení jej ve státní věznici ve Vacaville pobodali spoluvězni, přičemž si z incidentu odnesl dvaatřicet bodných ran. Při útoku přišel o jedno oko. Také prodělal tři infarkty. V roce 1974 se s ním navíc rozvedla manželka,“ shrnuje The Washington Post.

Juan Corona zemřel ve vězení v roce 2019 jako pětaosmdesátiletý. V posledních letech života trpěl demencí. Čtyři z jeho obětí dodnes nebyly stotožněny. Titul sériového vraha s největším počtem obětí mu vzali koncem sedmdesátých let vrah mladých chlapců John Wayne Gacy a šílený zabiják s desítkami až stovkami zabitých žen na svědomí Ted Bundy.