Jen rozmazaný obraz a fotky staré několik let najdou na Google Maps lidé, kteří si chtějí na satelitních snímcích prohlédnout Pásmo Gazy či Izrael. Nekvalitní obrázky společnost nabízí záměrně. Výzkumníci ale upozorňují, že nemožnost dostat se k záběrům ve vysokém rozlišení jim zásadně komplikuje práci. Problém je to zvláště nyní, kdy region zažívá nejhorší eskalaci násilí od roku 2014.

Po dlouhá léta publikaci kvalitních satelitních snímků oblasti upravoval americký zákon The Kyl-Bingaman Amendment. Zakazoval komerčním společnostem šířit záběry Izraele ve vysokém rozlišení. „Zákon platil od roku 1997. Zavedený byl s ohledem na otázky bezpečnosti Izraele. Byť se konkrétní rozhodnutí týkalo pouze této země, omezení se uplatnilo i na palestinská území,“ shrnuje BBC.

Na nerozostřených satelitních snímcích jsou typicky vidět i detaily jako auta, či pohybující se lidé. Takové informace ale mohou být snadno zneužité, proto se Izraeli jejich publikace dlouhodobě nezamlouvá. „Vždy jsme preferovali být snímáni v co nejmenším rozlišení,“ vyjádřil se loni pro Reuters Amnon Harari z izraelského ministerstva obrany.

Právě v loňském roce ale americký příkaz ohledně rozmazávání snímků Izraele a Gazy přestal platit. Postaral se o to zejména tlak od vědců. Google Maps tedy již žádné zákonné omezení nesvazuje. Přesto jsou obrázky rozmazané dál. V kontextu současného zhoršení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou to vadí mnoha nezávislým výzkumníkům. „Satelitní snímky ve vysokém rozlišení pomáhají nezávislým analytikům při práci. Záběry používají k mapování toho, co přesně se při konfliktu odehrává. Vědci třeba porovnávají starší záběry s aktuálními, čímž zkoumají rozsah zničení budov při konfliktu, budování vojenských základen či odhalují místa masových hrobů,“ vysvětluje server Vice.com.

O krok zpět

Přesně z tohoto důvodu nyní výzkumníci apelují, aby se na světlo světa co nejdříve dostaly aktuální a kvalitní snímky Izraele i Gazy ve vysokém rozlišení. „Vzhledem k důležitosti současných událostí nevidím žádný důvod, aby komerční snímky oblasti byly nadále záměrně nekvalitní,“ uvedl na twitteru vyšetřovatel nezávislého investigativního portálu Bellingcat Nick Waters.

Někteří vědci třeba chtějí potvrdit a shrnout seznam cílů zaměřených raketami, jak na izraelské, tak na palestinské straně. „Skutečnost, že nemáme satelitní snímky území těchto států ve vysokém rozlišení nás ale vrací o krok zpět," uvedl pro BBC Samir, nezávislý analytik využívající otevřené zdroje.

Zatím není jasné, kdy a jestli Google nabídne kvalitnější snímky. Problém rozmazání Izraele a Gazy se navíc týká i mapových produktů od společností Apple a Microsoft. Třeba novináři zmíněného portálu Bellingcat v tom vidí politickou objednávku. „Google velmi rychle a aktivně nabízel čerstvé a kvalitní záběry východní Ukrajiny na Google Earth a to i v době horkého konfliktu. Takže určitě existuje nějaká vnitřní politika publikace aktuálních obrázků konfliktních zón podle toho, kde je o to zájem," řekl Aric Toler z Bellingcatu portálu Motherboard. Ten na twitteru rovněž poukázal na to, že nejaktuálnější satelitní snímky Gazy pochází z roku 2016.

Satelitní záběry planety Google získává z různých zdrojů. Jedním z nich je například soukromá společnost Maxar Technologies. Právě od ní pochází i některé rozostřené snímky. Samotná společnost Maxar přitom s určitostí pořizuje i velmi kvalitní záběry oblasti Izraele a Gazy. Upozornil na ně třeba novinář The New York Times Christoph Koettl, když dva takové záběry uveřejnil na svém twitterovém účtu. „Nové satelitní snímky od Maxaru ze včerejška detailně zachytily některé důsledky obnoveného konfliktu v Gaze. Budovu Hanadi tower srovnanou se zemí a hořící cisternu u Aškelonu," napsal Koettl.

Právě budovu Hanadi tower přitom lze na satelitních snímcích Google Maps vidět sice rozmazaně, ale rozhodně nepoškozenou. To ukazuje na snímky staršího data. Upozornily na to víceré zahraniční média. Ve velkém také porovnávají třeba satelitní snímky izraelských měst či Gazy na straně jedné, a severokorejského Pchjongjangu na straně druhé. Zatímco Izrael a Gaza jsou rozostřené, hlavní město diktátorského státu si lze na satelitních fotkách prohlédnout do detailu. „Na záběrech města Gaza téměř nelze vidět auta. Pokud to porovnáme s Pchjongjangem, hlavním městem tajnůstkářského severokorejského režimu, na nich můžeme jasně identifikovat nejen auta, ale dokonce postavy," píše BBC.

V minulosti již satelitní snímky z otevřených zdrojů vědcům pomohly upozornit na zásadní dění v konfliktních zónách. „V roce 2017 se například spojili vědci z organizace Human Rights Watch s poskytovatelem satelitních snímků, aby prokázali, že mjanmarská armáda ničí vesnice Rohingů. Satelitní snímky jsou rovněž nutným pomocníkem při sledování událostí v čínské oblasti Sin-ťiang, včetně mapování budování převýchovných center zřízených pro Ujgury," upozorňuje BBC.

Stejně tak ale snímky ve vysokém rozlišení mohou posloužit třeba i teroristickým organizacím nebo narušit vojenské operace. Přesně z tohoto důvodu třeba bývají rozmazané záběry některých vojenských základen.