Pobočky nové čínské Hedvábné stezky sahají i do bývalého El Dorada v Srbsku. Před vchodem do dolu na měď a zlato v městečku Majdanpek ve východním Srbsku visí červené lucerny s čínskými znaky. Z dálky je slyšet ohlušující zvuk výbuchu. Inženýři v oranžových vestách u okraje rozlehlého kráteru kouří své první ranní cigarety. Všichni mluví čínsky.

U šedivých paneláků v centru městečka stojí Janko Nikolič, nezaměstnaný zámečník a šéf Valašské strany, člen národnostní menšiny ve východním Srbsku. S odvoláním na policejní statistiky novinářům z německého deníku Die Welt přibližuje poslední čísla. V hornickém městě, jehož počet obyvatel v posledních letech poklesl na necelých pět tisíc, je oficiálně přihlášeno asi 400 čínských smluvních pracovníků „Určitě přes tisíc, ale spíše jich je více, zde nahlášeno není. Polovina města je již čínská,“ dodává Nikolič hořce.

Podcast Evropa pro Čechy
Podcast: Česko chce oznámit vstup Srbska a Černé Hory do EU

One Belt, One Road je oficiální název prestižního čínského projektu, který je po světě známý spíše jako Nová hedvábná stezka. Peking se snaží s pomocí tohoto projektu co nejvíce si zkrátit obchodní trasy, přiblížit si infrastrukturu a otevřít nové trhy, píše Die Welt.

Význam Balkánu

Balkánské země, vyčerpané ekonomickou a pandemickou krizí, se staly pro Peking důležitým evropským předmostím. Čína plánuje přesunout kontejnerovou lodní dopravu mezi Asií a Evropou ze Severního moře na středomořskou trasu. Stojí například za rozšiřování přístavů v řeckém Pireu či v italském Terstu. Stavba vysokorychlostní železnice mezi Bělehradem a Budapeští si rovněž klade za cíl zlepšení spojení mezi střední Evropou a Čínou.

Od roku 2012 Čína organizuje summity 17+1, jejichž cílem je prohloubení hospodářských vztahů se zeměmi z „měkkého východního křídla Evropské unie,“ píše deník. Srbský prezident Aleksandar Vučič před časem pochválil „železné přátelství s Pekingem“ a dodal, že „Čína s námi vždy zacházela s respektem.“

Problém je, že Peking zatím nikdy nepůjčil své miliardy na půjčky a investice z nezištných důvodů, což je na druhou stranu logické. Obvykle financuje velké projekty z půjček ze své státní banky a prodává služby svých státních stavebních společností. Výhody z toho pro místní podniky plynou jen omezené. Nejen materiál, ale také dělníci jsou často dováženi z Říše středu.

Čínské půjčky jsou atraktivní, protože je lze snadno získat. Bez zdlouhavých studií proveditelnosti nebo posouzení dopadů na životní prostředí, jak je tomu obvykle u projektů financovaných Evropskou unií. Nevýhodou je pak ale spirála prohlubujícího se dluhu, a tedy vyšší závislost na Pekingu, domnívá se německý list.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek
Začal sedmý Pražský evropský summit. Jedná o obnově EU po covidu

Příkladem výše uvedeného je jednoznačně Černá Hora. Tato malá země, které usiluje o vstup do Unie, si v roce 2014 vypůjčila od Číny necelou miliardu dolarů (přes 20 miliard korun) na výstavbu části plánované dálnice z jadranského přístavu Bar do Srbska. Nyní má země, těžce zasažená následky pandemické krize, potíže se splácením. Žádost o pomoc, kterou v březnu podal místopředseda vlády Dritan Abazovič výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu, byla téměř zoufalá: „Žádáme o finanční pomoc, abychom mohli oslabit čínský vliv.“

Ale nakolik je Balkán skutečně závislý na těchto půjčkách? Čína podle nejnovější zprávy italské bankovní skupiny UniCredit Group není největším zahraničním věřitelem na západním Balkáně, ale je na dobré cestě k tomu, aby se jím brzy stal. Podle italských ekonomů je až zarážející, jak jsou půjčky „relativně velké“ ve srovnání s velikostí a silou místních ekonomik. Například v roce 2020 činily čínské půjčky 3,4 procenta HDP v Bosně a Hercegovině, 7 procent v Srbsku 7,5 procenta v severní Makedonii a necelých 21 procent právě v Černé Hoře.

Unie musí plnit své sliby

Podle UniCreditu je Čína zatím třetím nebo čtvrtým největším zahraničním věřitelem ve většině zemí regionu. Autoři zprávy se domnívají, že rostoucí význam Číny, jako věřitele na západním Balkáně, by měl být kompenzován zvýšením financováním evropských infrastrukturních projektů. Na druhé straně se těmto zemím doporučují diverzifikovat své zdroje financování.

Na schůzce ministrů zahraničí EU v polovině května šéf německé diplomacie Heiko Maas varoval, že Unie konečně musí splnit své sliby vůči balkánským zemím, jinak Evropě hrozí ztráta západního Balkánu. „Nejsme jejich jedinou možností. Naši konkurenti zde velmi tvrdě pracují. A jsou nekompromisní,“ uvedl. V každém případě Unie je v regionu stále EU zdaleka největším přímým investorem a obchodním partnerem.

Výfuk automobilu - ilustrační foto
Konec benzinových a naftových motorů? EU chce od roku 2035 auta bez emisí

Rostoucí zadlužení vůči Pekingu je rovněž často doprovázeno plíživou politickou závislostí. A to platí i pro některé členské státy EU. Jako příklad Die Welt uvádí Maďarsko. Jedním ze skutečných dopadů vlivu Pekingu na tuto zemi bylo podle listu nedávné veto Budapešti nad plánovaným odsouzením čínské volební reformy v Hongkongu.

Peking prostě dokáže najít každou mezeru, slabost a příležitost. Tak se stalo i během pandemické krize, jíž využil k propagandistickým účelům. Rychle dodal do regionu masky a vakcíny, na rozdíl od váhavé a rozporuplné unijní reakce. „Nyní vidíte, že evropská solidarita jen je pohádka. Pouze Čína nám může pomoci,“ řekl poté srbský prezident Vučič.