Soud oznámil, že dvojice je vinna ze skutků uvedených ve třech článcích trestního zákoníku: spiknutí s cílem převzít moc, vyzývání k akci zaměřené na poškození národní bezpečnosti a vytvoření nebo vedení extremistické skupiny, informovala na svém webu Naša Niva. Za uvedená provinění lze v Bělorusku uložit trest odnětí svobody až na 12 let, což prokurátor také soudu navrhl.

Advokát Jauhen Pylčanka podle agentury TASS novinářům sdělil, že obhájci považují rozsudek za nezákonný a neopodstatněný, protože není založený na důkazech. "Během procesu nebyla potvrzena ani jejich vina, ani spáchání zločinů, které jim byly připisovány," řekl právník. "Obhajoba se proti tomuto rozsudku přirozeně odvolá. Odvolání bude podáno do deseti dnů," dodal.

Alexandr Lukašenko u voleb
Lukašenko předpokládá svůj konec. Termín odchodu do "důchodu" ale neoznámil

Odsouzení Kolesnikavové a Znaka vyvolalo kritické reakce v zahraničí. Evropská unie rozsudek označila za "do očí bijící ignorování" lidských práv v Bělorusku. V prohlášení zveřejněném mluvčím šéfa unijní diplomacie Josepa Borella zároveň EU znovu vyzvala "k okamžitému propuštění všech politických vězňů", včetně Kalesnikavové a Znaka. Podle EU je v Bělorusku za mřížemi více než 650 politických vězňů.

Kritické reakce v zahraničí 

Podobně nesouhlasně reagovala na rozsudek německá vláda. Mluvčí ministerstva zahraničí podle agentury AFP řekla, že kabinet kancléřky Angely Merkelové odmítá "toto neodůvodněné odsouzení a zneužití soudního systému k politickému pronásledování v Bělorusku". "Samozřejmě budeme pokračovat v tlaku na režim a aktivně podporovat občanskou společnost," dodala mluvčí.

Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba se ukazuje, že běloruské úřady pokračují v útoku na obhájce demokracie a svobody. "Uvěznění politických odpůrců jen prohloubí status vyvrhele Lukašenkova režimu," konstatoval Raab.

Soud s oběma opozičníky začal 4. srpna a konal se s vyloučením veřejnosti. Přístupné bylo až dnes vynesení verdiktu.

Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič
Běloruský novinář je v domácím vězení. Nevíme, co bude dál, říká jeho otec

Kalesnikavová v předvečer procesu označila obžalobu za absurdní. "Úřady se bojí veřejného procesu, ve kterém by každý uviděl, že sám režim představuje hlavní nebezpečí a hrozbu Bělorusům, Bělorusku a národní bezpečnosti," uvedla podle nezávislé ruské televize Dožď. "Nevěřte, nebojte se, neproste a smějte se - to jsou mé zásady, když s nimi (úřady) mluvím," dodala.

Kalesnikavová i Znak původně pracovali ve volebním štábu Viktara Babaryky, kterému úřady nedovolily kandidovat ve volbách hlavy státu proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Po odsouzení Babaryky v červenci ke čtrnáctiletému trestu vězení stanuly Kalesnikavová spolu se Svjatlanou Cichanouskou a Veronikou Capkalovou loni v létě v čele protestů proti režimu Lukašenka, který zemi vládne už od roku 1994.

Po vytvoření opoziční koordinační rady se Kalesnikavová a Znak stali členy jejího vedení. Kalesnikavovou bezpečnost zadržela 7. září. Několik hodin o ní nebyly žádné zprávy, než se ukázalo, že ji úřady chtěly stejně jako předtím Cichanouskou a Capkalovou přimět k odjezdu ze země. Kalesnikavová to ale agentům běloruské tajné služby KGB znemožnila, když roztrhala svůj pas. Od té doby byla téměř celou dobu ve vazbě. Znak byl zadržen 9. září.

Viktar Babaryka
Běloruský soud uznal opozičníka Babaryku vinným z korupce. Odsedí si čtrnáct let

"Maryja a Maksim jsou hrdinové Bělorusů. Režim chce, abychom je viděli zdrcené a vyčerpané. Ale podívejte se - usmívají se a tančí," napsala na twitteru Cichanouská po vynesení dnešního rozsudku. "Oni vědí, že je propustíme mnohem dříve než za těch 11 let. Délky jejich uvěznění by nás neměly děsit, tohle by Maksim a Maryja nechtěli," dodala Cichanouská.

Běloruská televize vysílala záběry ukazující odsouzenou dvojici stojící v prosklené kleci. Kalesnikavová se přitom usmívala do kamer a rukama, na nichž měla pouta, ukázala typické gesto ve tvaru srdce.

Rozsáhlé protesty

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Podle opozice hlasování doprovázely podvody a skutečnou vítězkou je Cichanouská. Oficiální výsledek neuznala Evropská unie a například ani Spojené státy. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.