Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánova převrat.

Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na dnešek agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.

Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

Rozsáhlé podvody 

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel.

Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.

Předem připravený apel 

Nyní Su Ťij vyzvala obyvatele Barmy v předem připraveném apelu, který zveřejnila její strana Národní liga pro demokracii (NLD), v protestům. "Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury," uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno Su Ťij, ale nikoli její podpis. "Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou."

Převrat v Barmě odsoudila řada zemí

Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN vyjádřily znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvaly armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků.

K propuštění Su Ťij a jejích kolegů vyzvala i organizace Amnesty International (AI). Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze "interní věc" Barmy.

Prohlášení vydal předseda strany Win Chtein, který v rukou psané poznámce pod ním uvádí, že je autentické a odráží přání Su Ťij. "Na vlastní život přísahám, že tato prosba adresovaná lidu je skutečným prohlášením Do Aun Schan Su Ťij," apsal Win Chtein, s nímž se agentuře Reuters nepodařilo spojit.

Svržení demokraticky zvolené vlády odsoudili také rohingští uprchlíci v Bangladéši, kam se příslušníci této převážně muslimské menšiny uchýlili kvůli násilí ve svém domovském Arakanském státě, jenž je součástí Barmy.

"My, rohingská komunita, ostře odsuzujeme ohavný pokus zabít demokracii," řekl agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru vůdce Rohingů Dil Muhammad. "Vyzýváme mezinárodní komunitu, aby se do věci vložila a obnovila demokracii za jakoukoli cenu," dodal.

Česko vojenský převrat v Barmě odsoudilo. "Vždy jsme podporovali přechod k demokracii v zemi a úsilí o prosazování trvalého míru, svobody, lidských práv a prosperity pro všechny obyvatele Myanmaru," uvedlo ministerstvo zahraničí na twitteru. Myanmar je oficiální název Barmy.