K největšímu pustošení došlo letos v brazilských státech Para, Rondonia, Amazonas a Mato Grosso. Všechny nové údaje pocházejí propočtů a satelitních snímků brazilského Institutu komického výzkumu INPE. Zveřejnila je sama brazilská vláda. I to svědčí o vážnosti situace.

Za rok podle institutu padlo pod motorovými pilami 626 milionů stromů. Každou minutu se v Amazonii plocha s pokácenými kmeny pralesních velikánů zvětší o tři fotbalová hřiště, za rok to je o 1,58 milionu stadionů. A z opačného pohledu: za posledních 12 měsíců se původní džungle zmenšila o rozlohu větší než je pětinásobek katastru Londýna.

Ale bylo i hůř. Před 17 lety se za jeden rok podařilo v pralese vytěžit 27 tisíc kilometrů čtverečních a nelegální těžba probíhala na 4,5 tisících kilometrech. Podle zákona z roku 2009 měla těžba v tropických lesech klesnout do roku 2020 na plochu 3,9 tisíce kilometrů čtverečních. Ze zákona se za Bolsonarovy vlády stal jen cár papíru; těžba byla letos skoro třikrát plocha větší. Krajně pravicový prezident je ve funkci dva roky, dřevaři od jeho nástupu zvýšili svoji činnost třikrát. O problematickém přístupu brazilských vlád k unikátnímu biotopu se ale nemluví až nyní za Bolsonara. Rok před jeho zvolením se v Amazonii podařilo vytěžit 7,5 tisíce km2. Přesto je Bolsonaro mnohem větší střelec.

Za jeho působení byl brutálně osekán brazilský rozpočet na ochranu přírody a rozpočet i personální obsazení ministerstva přírody. Lákal k většímu využití pralesních ploch, nejenom dřevaře, ale i zemědělce. Přestal stíhat plantážníky a chovatele dobytka za nelegální vypalování pralesa. Požadoval snížení ochrany rezervací a národních parků v Amazonii a domorodé indiány označil za překážku v ekonomickém rozvoji země, kterou je třeba odstranit.

Ještě v květnu – pod covidovou rouškou, kdy Brazílie měla nejvíce nakažených i obětí na světě - jeho ministr životního prostředí Ricardo Selles podle agentury Reuters doporučoval zbavit se zbytečně komplikovaných ekologických zákonů a co nejvíce usnadnit další využití pralesa.

Bolsonaro čelí kritice

Bolsonarův postup samozřejmě vyvolal vlnu kritiky. Vědců, ochránců přírody, většiny západních států. Řada z nich zvažovala, že nebude nadále financovat fondy na ochranu Amazonie, pokud ji sama Brazílie nezačne chránit. Evropská unie pohrozila zrušením obchodních smluv. Donald Trump sice nezareagoval, ale jedním z prvních prohlášení Joe Bidena, zvoleného amerického prezidenta, bylo o možnosti uvalení hospodářských sankcí, pokud Brazílie okamžitě nezmění svůj přístup.

Bolsonaro od počátku odmítal jakoukoliv kritiku, natož ze zahraničí. Tu rovnou označoval za „ohrožení suverenity země“. Odmítal i data a varování vlastních vědců a ochránců přírody, včetně institutu INPE. Zcela evidentně lhal o velikosti devastace, zároveň přírodovědce označoval za podvodníky.

Nyní pod ekonomickým tlakem ze zahraničí se ale tón veřejných vystoupení vládních činitelů mění. Viceprezident Hamilton Morao na poslední tiskové konferenci poprvé přiznal, že „statistické údaje jsou špatné a že není důvod oslavovat.“ Poprvé též připustil, že se „vláda už nyní bude starat.“ A do pralesa vyslal armádu, aby „zatopila ničitelům.“