Místa na ČIŽP zaniknou k 1. lednu příštího roku. Důvodem je najít peníze na zvýšení podhodnocených platů, škrtnout se má celkem 33 míst z celkových 569. Úspora by tak měla být dvacet milionů korun.

Podle ředitele ČIŽP Petra Bejčka patří platy v této instituci v rámci státní správy vůbec k těm nejnižším. „Česká inspekce životního prostředí je naprosto klíčový orgán v systému ochrany životního prostředí. A při nástupu do funkce jsem prohlásil, že chci do inspekce přinést peníze na platy,“ vysvětlil ředitel.

Ředitel rožnovské firmy Energoaqua Oldřich Havelka u Okresního soudu ve Vsetíně; pondělí 30. ledna 2023.
V kauze otrávené Bečvy padl rozsudek: Ředitel firmy Energoaqua je nevinný

Kompetence za zrušená místa mají v plné šíři řešit orgány ochrany přírody, ať už obce s rozšířenou působností (ORP), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR či správy národních parků. „Inspekce se má zaměřit spíše na větší kauzy, které mají zásadní vliv na životní prostředí, nikoli na marginální případy,“ vysvětlila mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Kdo ochrání lesy?

Přenesení kompetencí se ale nelíbí řadě odborníků - bývalých vysoce postavených zaměstnanců ČIŽP nebo ekologů. Mají obavy, aby byla inspekce schopná naplno plnit funkci dozorového a kontrolního orgánu. Zejména v oblasti ochrany lesů, kde se má propustit až čtvrtina inspektorů. „ORP nejsou na převzetí kompetencí odborně ani personálně připraveny. Jsou už teď zahlceny povolovací agendou,“ zmínila bývalá ředitelka ČIŽP Eva Tylová.

Kontroly v lesích jsou přitom podle Tylové zásadní, protože často dochází k devastaci přírody. Pocítit by to mohli i lidé na svých zahradách nebo v bezprostředním okolí. „Horší ochrana lesů a vymahatelnost práva může vést k tomu, že v okolí lidí vlastník lesa v podstatě beztrestně les zdevastuje a vznikne tam holina. Vidíme to už teď na mnoha místech v republice,“ přiblížila Tylová.

Nešetrné zásahy v lesním hospodářství mohou vést k erozi půdy a jejím sesuvům. „Pak se můžeme dočkat i toho, že nám bude padat bahno ze svahů do zahrad nebo dojde ke škodám na majetku,“ zmínila.

Nechtějí řešit banality

Inspekce by už také neměla vyšetřovat případy nepodnikajících fyzických osob. Resort to zdůvodnil tím, že se často jedná o banality na úrovni sousedských sporů, a jejich prošetření jinými orgány je proto na místě. Odborníci to ovšem rozporují. „K zefektivnění činnosti ČIŽP to nepovede, protože na začátku případu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící či proběhlé protiprávní jednání odpovědné,“ vysvětlila bývalá vedoucí pracovnice právního oddělení ČIŽP Jitka Jelínková. Hůře postižitelné by pak byly delikty jako třeba vykácení alejí.

Ovzduší v Ostravě. Ilustrační snímek
Česko v životním prostředí pokulhává za zbytkem EU. Sucho ho trápí vůbec nejvíc

Ministerstvo tyto závěry odmítá, instituce už teď běžně s ČIŽP spolupracují. „Takové případy nebudou nepostižitelné nebo opomíjené a neřešené, jen je budou v plné šíři řešit jiné orgány ochrany přírody, které k nim mají kompetenci už dnes v rámci zdvojených kompetencí společně s inspekcí," doplnila Ješátková.

Kromě ČIŽP připravuje ministerstvo životního prostředí i škrty v České informační agentuře životního prostředí. Část agendy přejde pod jiné instituce. Skončí dvě desítky lidí, tedy asi třetina všech zaměstnanců. Uspoří se tím až třicet milionů korun během příštích tří let.