Na příspěvek na náhrady mezd z programu Antivirus mají nárok firmy, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

„Antivirus B prodloužíme do konce roku. Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Nově tak budou moci žádat až do konce letošního roku.

Daňové úlevy

Vláda schválila další rozšíření daňových úlev pro podnikatele a firmy zasažené opatřeními proti šíření koronaviru. Úřad promine zálohy splatné od 15. října do 15. prosince pro daň z příjmu fyzických osob i firem, zálohy na silniční daň splatné 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince a úroky z prodlení u daně z přidané hodnoty (DPH). Na twitteru o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Ministerstvo financí již dříve upozornilo, že stačí, aby podnikatelé finanční správě zaslali oznámení, že splňují podmínky generálního pardonu ohledně daní, a to i e-mailem.

MF rovněž dříve oznámilo, že dnes posune splatnost DPH pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Splatnost DPH za třetí čtvrtletí a září, která je dnes, posune resort do konce roku. Zároveň ale úřad upozornil, že pardon se nebude týkat prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a proto je nutné daňové přiznání i kontrolní hlášení podat v zákonné lhůtě.

Schillerová již dříve také upozornila, že pokud podnikatelé za letošní rok očekávají daňovou ztrátu, mohou si do výše této ztráty požádat o vratku daně z příjmů, kterou zaplatil ve dvou předchozích letech a do patnácti dnů po podání žádosti o vrácení bude mít peníze na účtu. "Institut zpětného uplatnění daňové ztráty byl přijat právě pro tyto situace," uvedla.

Ministerstvo také dříve informovalo, že mohou podnikatelé nadále využívat některých opatření v rámci tzv. liberačního balíčku, která byla zavedena během jarní vlny pandemie. Jde například o plošné prominutí správního poplatku za podání žádostí na finanční nebo celní úřad nebo plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků, u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od října do prosince.

Superhrubá mzda

Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun. Z toho 50 miliard korun by připadlo na státní rozpočet.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).

V případě daně z příjmů zaměstnanců nebude možné nově snížit základ daně o odvody na zdravotním a sociálním pojistném, které zaměstnanci strhává jeho zaměstnavatel. V souvislosti se zavedením sazby 23 procent navrhuje Babiš zrušit dosavadní sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro zaměstnance s vysokými příjmy. Obdobně se upraví i placení záloh na daň.