Seriál Deníku: Vítězové a poražení.Seriál Deníku: Vítězové a poražení.Zdroj: Deník„Baví mě stejnou měrou herectví i zpěv. Nejradši mám písničky s vysokými tóny. Dříve mě bavilo Shallow Lady Gaga, ale teď, když se mi hlas dostal do nižší polohy, zpívám nejradši Creep od Radiohead,“ popisuje svou zálibu Tengiz, který už během výuky na základní umělecké škole dostal za zpěv ocenění.

Stipendium obvykle obnáší veřejné koncerty. „Měly být asi tři nebo čtyři,“ konstatoval Tengiz. Jenže přišel koronavirus a s ním i zákaz vystupování. Tím, že se nekonaly, Tengizovi chybí zkušenosti, které by načerpal při práci s publikem.

„Například by mi pomohly při přípravě na přijímačky, kdy bych se více zbavil trémy,“ míní. Podle jeho učitelky Michaely Kolář Grundové ze Základní umělecké školy v Rychnově nad Kněžnou v důsledku pandemie navíc nemohl pracovat ve skupině s ostatními stipendisty. Pozorovat práci ostatních zpěváků a sdílet vzájemně zkušenosti je přitom podle ní velký přínos jak pro pedagogy, tak pro začínající zpěváky.

Omezení kvůli covidu pro Tengize měla i tak šťastný konec, dostal se na Konzervatoř Jana Deyla v Praze, kde bude studovat obor populární zpěv. S opatřeními proti koronaviru se ale potýkali i další dospívající a děti, kteří se na základních uměleckých školách věnují uměleckým oborům.

Obtížný přechod na on-line výuku 

Podle Dany Syrové, zakladatelky Akademie mentoringu MenArt, se přes tyto obory pandemie přehnala jako uragán. „V umění je přechod na on-line výuku mimořádně obtížný – u nástrojů se dítě těžko naučí techniku držení nástroje na dálku, tóny či obrazy a barvy, které učitel na druhé straně obrazovky slyší a vidí jsou deformované přenosem, emoce, výraz nebo strukturu materiálu nelze přenést vůbec,“ říká.

Podle odborníků je přitom rok, kdy své aktivity děti přeruší, nenahraditelný. A to jak z hlediska dovednosti, tak toho, že ztratí disciplínu nebo motivaci. „Kromě toho jsou děti celodenním zíráním do obrazovky unavené, pletou si levou a pravou,“ míní Miloslav Tengler, ředitel Základní umělecké školy Břevnov. Nejhůř jsou na tom začátečníci. Je takřka nemožné jim správně ukázat postavení rukou u houslí nebo nátisk u dechového nástroje.

Řada rodin pak nemá potřebné vybavení nebo dostatečný signál nezbytný pro kvalitní on-line přenos. „Co ale považuji za nejtěžší, je vidět, jak se celá situace negativně promítá do psychického rozpoložení dětí. Jak se cítí izolované a jak se s námi chtějí setkat,“ říká Ivona Křivánková, ředitelka Základní umělecké školyUŠ Kroměříž a zároveň předsedkyně Asociace základních uměleckých škol Zlínského kraje