Předchozí
1 z 8
Další

Zničehonic totiž v roce 2006 po sestupu prvního mužstva z 1.A třídy skončil sekretář Jan Koďousek a s ním odešel i hlavní sponzor, který dokonce navrhl fotbalové asociaci oddíl zrušit. Vedení v Kunštátu však převzal Tenora, dlouholetý hráč a funkcionář, který z pozice předsedy řídí klub i nyní. „Museli jsme založit úplně nový fotbalový klub, ale naštěstí nám převedli hráče i soutěže z původního oddílu. Jsem předseda už čtrnáct let, ale je to hlavně o lidech kolem mě. Nerad si dělám problémy, jsem bezkonfliktní, možná proto se mnou ostatní dělají a nemají s tím problém,“ vypráví Tenora.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

Zánik fotbalu v Kunštátu zkrátka nemohl dopustit, protože se v klubu pohybuje už od jedenácti let. Jeho první zkušenosti s kopáním do míče však získal na malém hřišti ve Zbraslavci, kde vyrůstal. Do šesté třídy základní školy nastoupil v Kunštátu a tam ho kamarádi přemluvili, aby s nimi hrál v týmu. „Začal jsem hned chytat, byl jsem brankář, protože jsem toho moc neuměl. Teď už můj dvanáctiletý syn, který je také v bráně, toho už umí víc než já v osmnácti letech. Mají jiné tréninkové vedení a jsou šikovní. Měl jsem také problémy se svou výškou, trenér mi říkal, že mám záporný výskok,“ povídá s úsměvem Tenora.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

Největší úspěchy sbíral kunštátský oddíl v 80. letech, když do klubu přišel Miroslav Uvízl, bývalý hráč Sparty ČKD Praha nebo Zbrojovky Brno. „Narukoval jsem na vojnu, kam jsem šel docela pozdě, protože jsem dělal vysokou. Byl jsem v Prostějově u výsadkářů, neměl jsem to sice do Kunštátu daleko, ale nepouštěli mě tam. K fotbalu jsem se vrátil tedy až po vojně v roce 1985 a za rok jsme postoupili do 1.A třídy, kde už jsem spíš střídal. Založili jsme i béčko a vykopali okres,“ vzpomíná Tenora, který odchytal poslední zápas v šestatřiceti letech.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

A právě pod první postup v roce 1981 do 1.B třídy se výrazně podepsal i Tenora. „Vyhráli jsme předposlední zápas ve Voděradech, a tím si zajistili postup. Bylo tam vody až po kotníky, ale chytl jsem dvě penalty. Jde o můj nejlepší zápas, který si pamatuju,“ svěřuje se. A právě v penaltách vyčníval. „Vyžíval jsem se v tom a byl docela úspěšný. Když jsem pak někdy z penalty dostal gól, chodili za mnou naši obránci a říkali: Bývalo to lepší! Snažil jsem se kopajícího hráče rozhodit, upozornit ho na špatně postavený balon nebo něco pořád reklamovat, ne vždy mi to pomohlo,“ směje se.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

Tenora se po konci aktivní kariéry přesunul do pozice vedoucího mužstva v krajském přeboru a přes různé funkcionářské pozice se dostal až k vedení klubu. Jenže fotbalové zkušenosti předává i mladším hráčům. Třeba jeho synovi a dvěma vnukům. „Naše rodinná tradice ve fotbale pořád pokračuje, ale už netrénuju, spíš jen přicmrndávám. Nemám žádnou kvalifikaci a v současné době je všechno jinak, trenér děti nechává, aby si na všechno přišly sami, nás tenkrát pořádně pucovali,“ vykládá.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

Na výchově mládeže si dává jedenašedesátiletý kunštátský předseda záležet. „Převzali jsme myšlenku od pana Vorlického z Boskovic, který rozjel projekt Žijeme hrou, což je vlastně malá fotbalová akademie. Máme tam dvě stě dětí a placené trenéry,“ dodává.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

Ze Zbraslavce se sice přestěhoval do Kunštátu, kde strávil kus života, ale před víc než deseti lety se vrátil do rodné vesnice. „Postavili jsme dům na místě, kde bydlí i můj brácha a jsme kousek od hřiště, kde jsem právě poprvé kopal do míče. A teď se o něj starám, propíchali jsme trávník, vybudovali umělou závlahu a chodí tam hrát děti a pořádají se fotbalové i hasičské. Snažím se, aby to trochu vypadalo, jde o koníček,“ praví. O trávník se stará i v Kunštátě nebo na své zahradě. „Jak se na jaře zazelená, tak to začne a skončí až na podzim,“ usmívá se.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory

Majitel firmy, která dováží a prodává suroviny pro průmysl žáromateriálů, ve volném čase jezdí na kole. A nejraději do pořádných kopců. „Snažím se vždy zdolat nejvyšší vrchol, který v té oblasti je. Mám pak skvělý pocit. Zdolal jsem třeba Velkou Deštnou nebo Kráľovu hoľu na Slovensku, která má 1946 metrů. Jde o nejvyšší bod v Československu, kam se dá vyjet na kole,“ říká Tenora.

Dlouholetý předseda kunštátského fotbalu František Tenora.Zdroj: Archiv Františka Tenory