Pohled na výplatní pásku již od počátku ledna mohl potěšit také zaměstnance v Albertu. „Navýšili jsme mzdy provozních zaměstnanců v prodejnách v průměru o devět procent,“ řekl Deníku ředitel komunikace Albertu Jiří Mareček. O tom, jak moc se příjmy prodavačů zvýší, podle něj rozhodují také jejich konkrétní výsledky.

Výroba ve Škodě Auto.
Chybí součástky i rajčata. Tuzemské firmy kvůli koronaviru tlumí provoz

Lidé zůstávají

Řetězce si pochvalují, že si zaměstnanci vzhledem k vyšším příjmům nehledají práci jinde. „Právě výše odměny má vliv na nízkou fluktuaci zaměstnanců v našich prodejnách,“ uvedla mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Společnost lidem nabízí i zkrácené úvazky, a nově také tři dny placeného zdravotního volna.

„Je to zejména zásluha odborových organizací v daných firmách,“ pochvaluje si navyšování mezd Martin Svojš z Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. Podle odborářů by vzhledem k výši minimální mzdy, která dosahuje 14 600 korun, měli prodavači dostávat nejméně 25 tisíc korun. Loni ve třetím čtvrtletí byla průměrná mzda v Česku 33 697 korun.

V malých vesnických prodejnách si zaměstnanci zřejmě vydělávají méně, jejich příjmy se ovšem nikde nesledují. „Bývá to odlišné družstvo od družstva, často i prodejna od prodejny,“ řekl Deníku Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu. Často záleží na tržbách prodejny.

Ilustrační snímek.
ČR umí přilákat mozky, stává se centrem inovací

Březina se neobává, že by řetězce přilákaly prodavačky z malých obcí do svých supermarketů ve městech. „Často je to jediné pracovní místo ve vesnici a pro spoustu lidí je obrovský benefit, že mají práci v místě bydliště, kvůli kterému se dokážou srovnat i s tím, že mají nižší mzdu,“ míní.

Vyšší příjmy prodavaček v řetězcích podle něj do společnosti vysílají dobrý signál. „Lidi si najednou uvědomují, že dělat prodavačku není až tak špatná práce,“ dodal.