Deník proti fake news.Deník proti fake news.Zdroj: Deník„Tak tohle je velmi důležité, představte si, že zemřelo dítě jenom proto, že bylo kojeno očkovanou matkou! Nyní je to zadáno do systému oficiálně. Kojené dítě zemřelo poté, co jeho matka dostala druhou dávku vakcíny Pfizer. Vyvinula se mu krevní sraženina.“

Tak zní hoax, který v Česku 23. dubna zveřejnil twitterový účet HankaH s odkazem na anglicky psaný tweet podepsaný účtem „Sally“, podle nějž se zmíněný příběh stal před několika týdny.

Tweet byl doplněn tzv. printscreenem údajného záznamu z VAERS, tedy z online databáze amerického systému hlášení nežádoucích účinků vakcín, který měl potvrzovat, že se příběh skutečně stal (všechny kolonky umožňující případnou identifikaci a ověření případu ale zůstaly nevyplněny).

Ofocený hoax zveřejněný účtem HankaH se začal objevovat i v různých facebookových skupinách, zaměřených proti očkování. Neexistuje ale ani jeden jediný ověřitelný údaj, který by potvrzoval jeho pravdivost, a většina doplňujících informací ho vyvrací.

Řetězový hoax

Podle amerického serveru pro ověřování skutečností Snopes začaly zprávy o úmrtí kojence kolovat po internetu koncem března 2021.

V prvních variantách je doprovázelo něco, co vypadalo jako fotografie kojeneckého trupu pokrytého vyrážkou podobnou kopřivce. Jedna z uživatelek Facebooku, označovaná jako Caitlyn RN, od níž se hoax začal šířit dál, pak doprovodila tento obrázek následnou průvodní legendou: „Lyndsi dostala svou druhou dávku minulou středu. Ve čtvrtek bylo její kojené dítě pokryto vyrážkou od hlavy po paty. V noci se horšilo, takže šli na pohotovost. U dítěte byla diagnostikována trombotická trombocytopenická purpura a zvýšené jaterní enzymy. Bylo hospitalizováno a zahájily se různé způsoby léčení, ale jeho zdravotní stav se nadále zhoršoval. Včera v noci zemřelo.“

Hoax se šířil stylem řetězového dopisu, jehož informace byly kopírovány a nově vkládány, nikoli sdíleny z původního příspěvku. Ve většině případů uživatelé neuváděli původní zdroj, ale připisovali příběh „jedné známé“.

Podle serveru Snopes byla na fotografii provázející první verzi hoaxu zachycena zřejmě autentická dětská vyrážka, ale nelze s jistotou říci, o jakou vyrážku šlo ani co ji způsobilo. Hoax neobsahoval žádné ověřitelné údaje, podle nichž by se dal případ identifikovat a prozkoumat, nebylo tedy možné zjistit, jak, kdy a kde vyrážka vznikla a jaké měla pro dítě případné důsledky. Informace o jeho smrti byly zcela neprokázané.

Virové infekce vyvolávající vyrážku nejsou u dětí neobvyklé a může je způsobovat celá řada virů: spalničky, zarděnky, neštovice, mononukleóza i některé typy herpetické infekce.

„Ačkoli je pravda, že takové vyrážky mohou vést v některých případech ke zvýšení jaterních enzymů nebo ke vzácné krevní poruše známé jako trombotická trombocytopenická purpura, neexistuje žádný důkaz, že by některý z výše uvedených stavů mohla způsobit očkovací látka vylučovaná mateřským mlékem,“ uvádí Snopes.

Extrémně nepravděpodobné

Že by k něčemu takovému opravdu někde došlo, je extrémně nepravděpodobné. Podle prohlášení americké Akademie laktační medicíny (Academy of Breastfeeding Medicine, ABM) akademie nedoporučuje, aby kojící osoby očkované proti COVID-19 ukončovaly kojení.

„Kojící ženy by měly diskutovat o rizicích a výhodách očkování se svým poskytovatelem zdravotní péče. Tyto rozhovory jsou náročné, protože vakcínová studie Pfizer/BioNtech ze studií kojící ženy vylučovala. Neexistují žádné klinické údaje týkající se bezpečnosti této vakcíny u kojících matek. Existuje však malá biologická věrohodnost, že vakcína způsobí poškození, a protilátky proti SARS-CoV-2 v mateřském mléce mohou kojené dítě chránit,“ uvedla akademie.

Vakcíny jako Pfizer a Moderna jsou vyrobeny z lipidových nanočástic, které obsahují mRNA z hrotového proteinu SARS-CoV-2. Tyto částice se vstřikují do svalu, absorbují se do svalových buněk, a poté se přepisují za vzniku bílkoviny. Je to tento protein, který stimuluje imunitní odpověď a chrání jednotlivce před virem.

Že by lipid z vakcíny pronikl do krevního řečiště a odtud se dostal do prsní tkáně, je velmi nepravděpodobné. Ale i kdyby k tomu došlo, je ještě méně pravděpodobné, že by se tím do mateřského mléka přenesly intaktní nanočástice nebo mRNA. A kdyby dokonce nastala i tato extrémně nepravděpodobná situace a mRNA byla přítomná v mateřském mléce, dítě by ji prostě trávilo, takže by nepronikla do jeho krevního řečiště – a je tedy mimořádně nepravděpodobné, že by způsobila jakékoli biologické vedlejší účinky.

Podle některých vědeckých studií se naopak mohou mateřským mlékem přenášet protilátky a T-buňky stimulované očkováním kojící matky, takže dítě je před infekcí chráněnější.

Záznam z VAERS

Zbývá poslední bod, jímž se současný hoax snaží prokázat svou opodstatněnost, a to údajný printscreen tzv. záznamu z VAERS, tedy z online databáze systému hlášení nežádoucích účinků vakcín.

Tento systém spustily kvůli bezpečnosti očkování Spojené státy americké, řízen je společně americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Systém pasivně přijímá veškeré zprávy o nežádoucích účincích, jež jsou následně prověřovány.

Na printscreenu je zachycen údajný záznam z tohoto systému, podle nějž prý měl 20. března letošního roku zemřít pětiměsíční kojenec poté, co byla jeho matka 17. března očkována druhou vakcínou Pfizer. Nejsou ovšem opět vyplněny žádné údaje o místě ani o nemocnici ani jakákoli data, podle nichž by se dala pravdivost záznamu jakkoli ověřit. Printscreen se navíc objevil až poté, co server Snopes vyvrátil původní variantu hoaxu a dodal, že až do 19. března se v online databázi VAERS žádný takový příklad neobjevil. Lze tedy předpokládat, že jde jen o snahu trochu vylepšit věrohodnost úvodního hoaxu.