„Zatím se ale nezměnilo vůbec nic,“ řekl Deníku detektiv Zbyněk Prousek, který se na řádění těchto podvodníků dlouhodobě zaměřuje.

Detektiv zmínil příklad z Teplicka. Obrátila se na něj paní, jíž zprostředkovatelé nabízeli levnou energii. „Podepsala souhlas se vstupem do aukce, o dalším postupu chtěla ale rozhodnout sama. Podle jejího podpisu ale energošmejdi našvindlovali další na jiné listiny, a přihlásili ji k odběru k podvodné firmě,“ řekl Prousek Deníku.

Když se poté s poškozenou paní obrátili na policii, odkázala je, ať si věc řeší sami jako občanskoprávní spor. „Ten ale vyhrát nelze,“ míní Prousek. Při soudním řízení se totiž podle něj vždy nakonec dojde k prázdné schránce – firmě, která nemá majetek, a od níž tedy nelze nic vysoudit. Státní zastupitelství sice uznalo, že v tomto případě jde o podvod, ale chtělo vyčíslit způsobenou škodu. „To ale v daném okamžiku ještě nejde. Když nemáte vyúčtování, které může přijít až za následující období, nic nejste schopen vyčíslit,“ vysvětlil.

Aktivita podvodníků roste 

Rostoucí aktivity podvodníků v době koronavirové krize zaznamenal i Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Už na podzim loňského roku tak pod záminkou darování roušek energošmejdi z lidí mámili podpis pod smlouvu k energiím, byť důvěřivcům tvrdili, že jde o pouhý předávací protokol. Nyní zase využívají růstu cen energií.

„Lidé jsou ve stresu z toho, že všechno zdražuje, takže na argument levnějších energií více slyší,“ řekl Deníku prezident SOCR Tomáš Prouza. „I ti, kteří by jim před dvěma lety rovnou řekli, že nemají zájem, tak dneska často chtějí ušetřit. Nic víc neřeší, a pak se hodně diví, co to vlastně podepsali,“ prohlásil Prouza.

Tento trend potvrzuje i Energetický regulační úřad (ERÚ). „Kdykoliv rostou ceny, narůstá také ochota spotřebitelů ke změně dodavatele,“ uvedla členka rady ERÚ Markéta Zemanová. „Toho zneužívají zprostředkovatelé, když ve svých telefonátech lákají z lidí závazné přihlášky do aukcí, které nezřídka končí několikatisícovou pokutou,“ tvrdí.

Metody se různí 

Metody podvodníků bývají různé. Někdy osamělí stařečkové milým a usměvavým "obchodníkům", kteří si s nimi nejprve u kávy popovídají o životě, podepíší nevýhodné smlouvy ochotně. Pokud to ale nejde po dobrém, podvodník často přitvrdí. „Například předstírá, že je uražen nedůvěrou spotřebitele a snaží se v něm vzbudit pocit viny nebo studu, takže spotřebitel nakonec podlehne,“ uvedla Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Prouza doufá, že aktivity podvodníků připravovaná novela energetického zákona zabrzdí. Poslanci by o ní v třetím čtení měli hlasovat již tento týden. „Bylo přitom vidět, že energošmejdi dělali všechno, co mohli, aby hlasování posunuli. Každý měsíc pro ně znamená desítky milionů korun na pokutách navíc,“ podotkl Prouza.

Detektiv Prousek, do jehož kanceláře oklamaní důvěřivci stále proudí, ale s rychlou změnou nepočítá. „Já si myslím, že se to prosadit zase nepodaří. Zákon se nechá ležet na stole a potichu se od něj odejde,“ obává se Prousek. Podle něj by podobné případy již nyní měly orgány činné v trestním řízení řešit jako trestné činy podvodu. „Ty peníze přece někde končí. Jejich tok lze sledovat, a kdyby po něm policie šla od podvedených jedinců dál, tak by tam, kde se zastaví, našla pachatele,“ dodal.