Muži, kteří žádají po smrti svých manželek o vyplácení částky za vychované děti ve výši 500 korun za každého potomka, často odcházejí z úřadů s nepořízenou. Když se totiž domnívají, že pokud jejich žena zemře ještě před dosažením důchodového věku, budou mít na výchovné nárok oni, mýlí se. Úředníci jim je mohou přiznat pouze v případě, že o děti skutečně pečoval hlavně otec sám a přínos jeho partnerky pro výchovu byl minimální.

Úřady je tedy vyvádějí z omylu, což ale senioři těžce nesou a někdy na stát a jeho reprezentanty zanevřou. Příkladem je čtyřiaosmdesátiletý penzista Pavel Hroch z Pardubic. Děti, o něž se staral se svou manželkou, dosáhly dospělosti do roku 1988. O rok později zemřela ve věku 46 let jeho žena. Protože je důchodce po prostudování nového zákona přesvědčen, že má na výchovné nárok, zažádal si o ně na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Už tehdy se mu ale přístup státu nelíbil. „To, že ženy dostávaly příspěvek automaticky a muži museli složitě žádat, je jasný důkaz diskriminace podle pohlaví,“ míní Hroch.

Úředníci po něm poté chtěli doplnit další podrobnosti a doklady. „Odepsal jsem, že z důvodu vysokého věku, nedobrého zdravotního stavu a dlouhé doby, která uplynula od narození první dcery, které již bylo 61 let, nejsem schopen požadované údaje poskytnout,“ konstatoval senior. U správy sociálního zabezpečení tedy nepochodil.

Nepomohl ani soud

Nároku na výchovné se poté ještě zkusil domoci soudně, ani zde však soudce nepřesvědčil a opět odešel s nepořízenou. „Cítím se hluboce uražen, neb jsem prohlášen úředně za lháře a podvodníka, a to bez jediného důkazu. Všechny doklady jsem pak v návalu vzteku spálil,“ posteskl si poté Hroch.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tento případ komentovat nechce. „Bez souhlasu s poskytnutím osobních údajů nemůžeme ke konkrétnímu případu poskytnout žádné bližší informace,“ uvedla mluvčí správy Jitka Drmolová.

Senior přitom zřejmě skutečně na výchovné neměl nárok. Musel by totiž jednoznačně prokázat, že o děti dostatečně dlouhou dobu pečoval převážně on sám. „Pokud dítě vychovávalo více osob, nárok na výchovné může žadateli vzniknout pouze za předpokladu, že o dítě v rámci celé jeho nezletilosti osobně pečoval v největším rozsahu,“ vysvětlila Drmolová.

Pokud by tuto skutečnost ČSSZ nezjistila sama z vlastních dat, musel by žadatel vše důležité na žádost úředníků prokázat. Kupříkladu pouhý úmrtní list manželky, který ke své žádosti připojil zmíněný důchodce, proto nemůže být dostatečným dokladem.

O výchovné si zažádalo přes 58 tisíc lidí, přiznáno bylo více než 41 tisícům z nich. „U starobních důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2023 je žádost o výchovné součástí žádosti o starobní důchod, tyto žádosti nejsou samostatně sledovány,“ podotkla Drmolová.

Většinu zmíněných žádostí o výchovné si podle ní podali právě muži, neboť ženám úřady částku nejprve přiznávaly automaticky.

Přesnou statistiku o tom, kolik žádostí o výchovné podali muži, ale ČSSZ nevede, pohlaví žadatele nerozlišuje ani u námitek proti rozhodnutí o výchovném. Podalo je 1661 žadatelů a úředníci jim plně vyhověli v 221 případech.

Pomoc mužům, kteří se snaží domoci vyplácení výchovného, nabízejí některé poradenské organizace. Příkladem je Rada seniorů. Přesto zatím lidé o rady a pomoc velký zájem nemají, protože o této možnosti příliš nevědí. „Řešili jsme pouze dva takové případy. A vyřešili jsme je zdárně, protože se naše sociální pracovnice nedají, když si tyto věci vezmou za své,“ uvedla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Úředníci jsou přísní

Úředníci podle jejích zkušeností bývají při posuzování žádostí o výchovné na muže přísní. „Museli prokázat, že se o to dítě opravdu starali, ale protože šlo o vdovce, prokázali jsme to,“ pochvalovala si Desatová.

Společně se museli vypořádat s otázkami typu, zda skutečně žádá jenom sám muž a nežádá si i jeho nová partnerka. „No samozřejmě že nežádá, protože pokud si ty děti také neosvojí, přece nemá o co žádat,“ dodala Desatová.

close info Zdroj: Deník zoom_in Výchovné ve výši 500 korun měsíčně za každé dítě dostávají zejména ženy od loňského roku. Tyto peníze mají pomoci vyrovnat rozdíl mezi důchody, který vzniká u žen právě kvůli péči o děti a rodinu.

Připravovaná vládní důchodová reforma počítá s tím, že do budoucna za péči o jedno až dvě děti do tří let jejich věku nahradí výchovné nový rodinný vyměřovací základ. Za toto období úředníci důchod vyměří tak, jako by ženy pobíraly průměrnou mzdu. Pokud měly více dětí, budou mít navíc nárok na výchovné za třetí a každé další dítě.