Vyvinuli a patentovali novou odběrovou sadu zvanou Resaliva, která zajišťuje bezbolestné testování ze slin a následné ověření v laboratoři metodou PCR. A zájem je velký. Za deset měsíců od uvedení na trh už tuzemské a zahraniční firmy nakoupily licence za bezmála čtvrt miliardy korun. Na dotaz Deníku to potvrdila společnosti GeneSpector, která je spoluvlastněna Univerzitou Karlovou a která se stará o distribuci testovacích sad a vývoj souvisejících produktů.

V čem je vynález vědců z UK výjimečný? Kromě covid-19 dokáže test souběžně odhalit také chřipková onemocnění. Unikátní odběrové soupravy navíc obsahují roztok viRNAtrap, který viry okamžitě po odběru takzvaně inaktivuje, a tím poskytuje větší bezpečnost pro zdravotnický a laboratorní personál.

Národní očkovací centrum v Praze.
Změna nařízení: lidé se mohou nechat očkovat i dříve než 90 dní po covidu

„Naše testy jsou založeny na jednoduchém principu. Testovaný pouze vloží odběrovou tyčinku do úst a rozbor se následně provede ze slin. Přesnost a citlivost testů je přitom stejná jako u odběrů štětičkami z nosohltanu. Celé řešení je optimalizované pro rychlý a pohodlný proces v laboratořích, a to i díky standardizovaným velikostem použitých zkumavek,“ vysvětluje profesor Stanislav Kmoch z I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, pod jehož vedením nová metoda vznikla. Vzhledem k tomu, že Resaliva nevyžaduje pro laboratoře nutnost pořizovat náročné vybavení a je kompatibilní se všemi přístroji na trhu, je okamžitě použitelná ve všech laboratořích, které disponují PCR testovacím přístrojem. Na jaře se tak sada Resaliva používala například pro masivních testování žáků pražských škol.

Metoda, o níž už projevily zájem české i zahraniční firmy, přitom slibuje finanční potenciál. Za pouhých deset měsíců už firmy koupily licence za zmiňovaných 250 milionů korun a existuje předpoklad, že dorazí i další objednávky. „Dobrou zprávou je, většina takto získaných financí putuje zpět do vědy a výzkumu na Univerzitě Karlově. Mimo to jsou z těchto financí podporovány i charitativní aktivity skrze nadační fond Univerzity Karlovy“, říká Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP).

Výnos pro univerzity

Příběh z Univerzity Karlovy je přitom ukázkou důležitého trendu - převádění vědeckých vynálezů do praxe. Odborně se tomu říká technologický transfer. V západní Evropě jde o běžnou a lety ověřenou praxi a v Česku už se rovněž rozmáhá. Univerzity si založí své kanceláře či akademické firmy (v případě UK je to třeba společnost CUIP) a tyto univerzitní společnosti potom společně s komerčními firmami vynález uvedou v život a dostanou ho na trh.

V Česku se na otázky transferu technologií soustředí především spolek Transfera.cz, který sdružuje zhruba čtyřicet kanceláří z nejvýznamnějších tuzemských vědeckých a akademických institucí. „Výsledkem vědeckého bádání na univerzitách nebo ve výzkumných ústavech je mnohdy objev nějakého nového přírodního nebo umělého mechanismu, nového jevu nebo nového řešení určitého problému. To samotné ale nestačí,“ říká Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera.cz a ředitelka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity.

Smrt byla hodně blízko, vzpomíná pacientka, kterou v Domažlicích zachránili.
Strávila měsíc na JIP. Smrt byla hodně blízko, vzpomíná na covid pacientka

„Potřebujete z toho udělat použitelný vynález, ochránit jej patentem a nakonec pro něj nalézt komerčního partnera, který by dokázal vývoj dovést tak daleko, aby se vynález mohl uplatnit i na trhu. Většina vědců přitom nemá čas ani znalosti, aby si něco takového zajistila sama, a vědecké instituce nemají zdroje, aby takový finální vývoj potřebný pro praxi zaplatily,“ vysvětluje Janouškovcová .

Pro vysoké školy a ústavy jde přitom o vítaný zdroj příjmů. Díky úspěšným projektům v této oblasti už teď česká věda získává až dvě miliardy korun ročně. Za poslední čtyři roky se členové Transfery podíleli na vzniku více než 120 univerzitních a akademických firem a na poskytnutí téměř 500 nových licencí v hodnotě přesahující osm miliard korun. Mezi úspěšné příklady patří například nové léky proti tuberkulóze či obezitě, zcela nové typy akumulátorových baterií nebo inteligentní 3D tkaniny. Jedním z historicky nejúspěšnějších příkladů českého technologického transferu jsou léky na HIV či hepatitidu B, které pomáhají po světě milionům lidí díky objevům profesora Antonína Holého. Z výnosů jeho patentů těží Ústav organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR dodnes.