Trend zvyšující se ceny potravin je podle agrárního analytika Petra Havla neodvratný. „Spotřebitelé se na to budou muset připravit, a to nejen u brambor,“ řekl Deníku Havel. Pěstitelé si totiž podle něj do ceny musí promítnout rostoucí náklady na produkci – od vyšší ceny pracovní síly přes rostoucí ceny energií a pohonných hmot k stále nákladnějšímu hospodaření šetrnému k přírodě. „Důležité je, aby pěstitelé brambor za svou produkci dostali odpovídající cenu,“ prohlásil Havel.

Bramboráři si ale stěžují, že jejich ceny srážejí řetězce. Při slevových akcích z marketingových důvodů na přilákání zákazníků prodávají brambory za ceny nižší, než jsou náklady na jejich pořízení. „Potom drobný farmář těžko obhajuje před zákazníkem, proč prodává kilogram za deset korun, když je řetězce v akcích mají třeba jen za necelých šest korun,“ řekl Deníku Petr Hanka z Agrární komory. „Pěstitelé potom ztrácejí důvěru v to, že pěstování brambor má smysl,“ prohlásil. Někteří zemědělci proto podle něj již uvažují o tom, že se v příštím období přeorientují na obilí, za něž dostanou více peněz.

Výlov Červeného rybníka nedaleko Nalžovských Hor na Klatovsku.
Vánoční kapr podraží. Ceny stoupnou pouze o pár korun, uklidňují rybáři

U raných brambor, které se musí sázet ručně, zakrývat textiliemi a zavlažovat, podle Hanky musí pěstitel za kilogram požadovat nejméně desetikorunu. Méně nákladů musí vynaložit na pozdní brambory. „Stejně to ale vychází nejméně na čtyři koruny za kilo, abychom si neřekli, že to pěstujeme se ztrátou,“ konstatoval.

Obchodní řetězce namítají, že tato strategie nabízející v akcích extrémně levné potraviny je běžná na celém světě. „Nikdo nemá právo komukoliv zakazovat, aby se vzdal svého zisku a prodával za náklady, nebo prodejní cenu dotoval z vlastních prostředků,“ řekl Deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Slevy navíc nejdou od zemědělců, ale poskytuje je sám obchod,“ zdůraznil.

Nový režim jakosti

Podle Havla musí sami zemědělci zákazníky přesvědčit o tom, že je výhodné koupit právě jejich zboží. „Pokud je nepřesvědčí, tak znovu nastoupí marketéři řetězců se svými akcemi, a zemědělci spíš prodělají,“ konstatoval.

Cestou, jak dostat české brambory do hledáčku spotřebitelů, může být nový režim jakosti Q CZ. Zatím o nárok na toto označení kvalitních brambor požádalo přes sto firem. „Už v předvánočním období mohou zákazníci vidět v obchodech takto označené produkty,“ řekl Deníku předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Známku Q CZ žadatelům přiděluje po splnění příslušných podmínek ministerstvo zemědělství, certifikát platí čtyři roky.

Zemní plyn - Ilustrační foto
PŘEHLEDNĚ: Co si ohlídat u nových smluv na energie. Pozor na fintu s DPH

Otázkou zůstává, zda nové potvrzení kvality dokáže české brambory zachránit. Pěstitelé už z této komodity začínají mít strach. V době koronaviru podle Hanky poklesl jejich prodej ze dvora, farmáři také ztratili odbyt v restauracích a školních jídelnách. „Produkci se proto snažili prodávat přes velkoobchody, ale mnohdy o ni nebyl zájem, takže skončila v bioplynových stanicích,“ posteskl si Hanka.

Do nové sezony proto pěstitelé brambor vstupují s pocitem nebývalé nejistoty. Nově mají navíc obavy o přípravky na ochranu rostlin. Největší evropští výrobci dusíkatých hnojiv totiž omezili výrobu, takže jsou jejich produkty často nedostupné. „Kromě toho se jejich cena zdvojnásobila,“ tvrdí Hanka. „Pěstitelé budou hodně zvažovat, jestli sázet brambory, nebo nasít obilí,“ dodal.