Říká se, že když se člověk narodí slepý, je to jiné, přijatelnější, než když o zrak přijde později. To potvrzuje i nevidomá pěvkyně Vítek, která se narodila jako vidoucí někdy v polovině sedmého měsíce těhotenství spolu s bratrem.

„Máma tenkrát vůbec netušila, že čeká dvojčata, a protože jsme se narodili brzy, tak jsme museli oba do inkubátorů. Ten se mi stal osudným. Z velké části mi v něm spálili sítnici. Nebyla jsem tenkrát ojedinělý případ, v tom roce osmdesát sedm se to dělo dost často.“

Jak komunikovat s lidmi, kteří nevidí, a čeho se vyvarovat? Přečtěte si rozhovor s nevidomou Evou:

Eva Odehnalová (vlevo) s Bohumilou Čihákovou
Nejsme mentální, jen nevidíme. Neignorujte nás, říká nevidomá žena

Nemocnice se k tomu postavila po svém. Vše zatajili. „Domů mě z nemocnice propustili jako zdravé miminko. Až doma maminka zjistila, že nereaguji na hračky, neberu je do ručičky ani na rozdíl od svého bratra nevracím pohled. Dětský pediatr tenkrát řekl, že jsem asi opožděná, že nemá k dispozici dokumentaci z porodnice, že se někde ztratila. Lékaři udělali chybu a nebyli připraveni to přiznat, tak dokumentaci raději zlikvidovali,“ vzpomíná Alena Terezie Vítek.


Nahrává se anketa ...

V podcastu také uslyšíte, kdy Alena zjistila, že o zrak přišla úplně, co pro ni bylo po transplantaci obou očí nejhorší, jak musela bojovala o své zdravě narozené dítě a také jaké to je pečovat jako nevidomá o dítě.

Nový díl si můžete poslechnout vždy od pátku na Deník.cz. Vaše příběhy, dotazy nebo náměty můžete posílat na mail: bohumila.cihakova@denik.cz.