Na prahu dospělosti, v roce 1983, sledovala kastelánka zámku Jezeří Hana Krejčová, jak její rodný dům srovnávají se zemí bagry. Albrechtice na Mostecku byly jednou z více než stovky vesnic, které odsoudila tehdejší vládnoucí garnitura ke zkáze, aby ustoupily dobývání dalšího uhlí v severozápadních Čechách. „Zmizely kvůli němu Albrechtice, Dřínovské jezero, část párku zámku Jezeří. A celé moje dětství,“ vzpomíná.

Ačkoli vláda po sametové revoluci stanovila těžební limity, vůle neprolomit je měkla pod tlakem těžařů i některých politiků natolik, že Krejčová čelila tomu, že kvůli uhlí přijde o domov i podruhé. Tentokrát v Horním Jiřetíně. Místní obyvatelé se ale rozhodli bojovat. Zvolili na dnešní poměry mírnou formu založenou na protestních setkáních s transparenty, medializaci skrze známé osobnosti a otevřené odborné a vědecké debatě o problému. Radikálnější kroky podnikaly ekologické organizace, omezily se v nich ale víceméně jen na akce v dolech.

Pochod aktivistů Poslední generace za humanizaci magistrály a dodržení klimatického závazku
Počítám s tím, že se můžu stát cílem fyzického útoku, tvrdí český aktivista

„Určitě jsme tenkrát vůbec neuvažovali o tom, že bychom se poutali ke strojům nebo nad nějakou jinou radikální formou protestu či provokace. Myslím, že nejvíc k úspěchu přispělo to, že lidé vydrželi. Byl to dlouhý, několikaletý boj. Hrálo se ale tenkrát o hodně a lidé necouvli,“ hodnotí zpětně. Vláda pak v roce 2015 schválila trvalou platnost limitů pro velkolom Československé armády.

Přesto si Krejčová nemyslí, že odpor lidí je hlavní záruka úspěchu. „Vždycky je to bohužel z velké části o politickém rozhodnutí a hraje roli, co se komu vyplatí. Limity se staly proto i nástrojem volebních kampaní. Přesto nemůžete jen tak stát a nic nedělat. Zapojení do protestů jsem brala jako nutnost, když člověk mlčí a nic nežádá, nebývá vyslyšen,“ doplnila.

Obyvatelé regionů, které před rokem 1989 plundrovala těžba a těžký průmysl, jsou na záležitosti kolem životního prostředí a dopadů nově vnikajících podniků citliví. Část obyvatel od Horního Jiřetína necelých třicet kilometrů vzdáleného Chomutova se léta potýká s developerským tlakem, kolem města vznikaly v nedávné době obří průmyslové haly. V roce 2021 místní nadzvedl plán, aby za městem vyrostl podnik na výrobu oleje z odpadních plastů. I tentokrát se ale úspěch dostavil bez nutnosti radikálních kroků.

Okamžitá odezva 

Podle Davida Palána, zastupitele města a vedoucího centrální kanceláře ekologického hnutí Arnika, byla odezva obyvatel takřka okamžitá. „Večer jsem rozeslal výzvu, požádal, aby se lidé přišli seznámit s kampaní a hned se začala řešit a podepisovat oficiální petice,“ popisuje.

Pomohlo, že se k záměru negativně postavilo i město. Ministerstvo životního prostředí si nakonec vyžádalo posouzení vlivu na životní prostředí EIA, v březnu letošního roku obchodní skupina od záměru odstoupila sama ještě před vydáním rozhodnutí. Nebylo to poprvé. Původně se pokoušela postavit linku na olej z plastů ve Šternberku i tam ale narazila.

„Jedním z důvodů je i nesouhlas a neochota části místních obyvatel a radních s námi korektně jednat a přesvědčit se o výhodách technologie,“ vysvětlil v roce 2019 pro Olomoucký deník zástupce firmy.

Aktivisté blokující dopravu
Klimatických aktivistů přibývá. Jejich akce budou agresivnější, odhadují experti

Přestože sama protestovala umírněně, kastelánka Krejčová rozumí i současným tvrdým protestům, kdy aktivisté ničí památky a blokují dopravu velkých měst. „Kdybych byla mladá, možná bych tam byla s nimi. Protože jim jde o hodnotu nejvyšší, o život. Myšlení s mottem po nás potopa i umírněné formy protestů jsou záležitostí starších generací. Téma se obrovsky bagatelizuje, mám pochopení pro jejich frustraci i přesvědčení, že bez radikálních akcí, se nic řešit nebude,“ podotýká.

Je však v drtivé menšině. Většina Čechů podle nezávislých průzkumů radikální protesty odsuzuje. Čtenáři Deníku mají ještě jasnější názor. V dotazníku, který dosud vyplnilo přes osm tisíc lidí, přes 70 procent z nich chce aktivisty, kteří omezují ostatní například blokací silnic, trestně stíhat. A z téměř osmi tisíc oslovených souhlasí s jejioch praktikami jen zhruba tři procenta. Pokud chcete svůj názor vyjádřit také, můžete zde.

Aktivisté v boji

Za posledních deset let činnost ekologických aktivistů zdržela výstavbu v Česku v průměru u čtyř procent všech staveb.

Jako skutečně relevantní vyhodnotí úřady jen každou desátou námitku aktivistů.

Podle více než poloviny stavebních společností akcí ekologických aktivistů nepřibývá.

Závěry publikovala Kvartálníanalýza českého stavebnictví za rok 2022 provedená společností Ceec research.