Kulíšková čin vysvětlovala tím, že přítele zabít nechtěla, ale bodla ho kvůli častému napadání z jeho strany. „Žena jednala v silném rozrušení. Poškozený byl nejen opakovaně trestán za násilnou trestnou činnost, ale byl také konfliktní osobností. Nikde nepracoval a ona mu poskytla přístřeší. Dlouhodobě řádně pracovala, aby mu mohla domů přinést peníze," sdělila soudkyně Jaroslava Bartošová. Podle ní se poškozený nijak na chodu domácnosti nepodílel a naopak opakovaně surově fyzicky obžalovanou napadal. Například se ji pokusil utopit ve vaně.

Znalci konstatovali, že obžalovaná je jednoduchá osobnost a dostala se do situace, o které nevěděla, jak ji řešit. „Nakonec to udělala takovým způsobem, který bohužel překročil hranice trestního zákona," dodala Bartošová.

Obhájce Jan Paroulek s vyhlášeným rozsudkem v určitých částech souhlasí. „Soud akceptoval naše závěrečné návrhy, ve kterých jsme předložili, že je nutné zvážit všechny souvislosti, kvůli kterým se čin stal. Skutek soud překvalifikoval. Ale ještě zvážíme odvolání," řekl Paroulek.

S vyneseným rozsudkem však nesouhlasí rodina zavražděného. „Jsem zklamaná. Zabila mi bratra, zasloužila by si více než desetiletý trest. Neprojevila ani žádnou lítost," sdělila sestra zavražděného.

Příbuzní muže požadovali po Kulíškové náhradu škody přes milion korun. Soud jim nevyhověl. „Soudkyně to odůvodnila tím, že jsme nedokázali, že jsme jeho příbuzní. Pokud se budeme moct odvolat, tak to určitě uděláme," sdělila příbuzná zavražděného. Protože si obě strany na odvolávání nechávají lhůtu, rozsudek není pravomocný.

Obžalovaná pětatřicetiletého přítele zabila večer pátého července v Lipůvce na Blanensku. „Pohádali jsme se, on mě popadl a hodil na postel. Měla jsem strach, že v napadení bude pokračovat, tak jsem vzala nůž a bodla ho do ramena," sdělila obžalovaná. Podle ní nebylo soužití s přítelem nikdy lehké. „Žili jsme spolu čtyři roky a za tu dobu mě fyzicky i psychicky napadal. Vytáhl na mě nůž, dokonce mě topil ve vaně," uvedla Kulíšková.

U soudu vypovídaly i její kolegyně. Tvrdily, že Kulíšková chodila do práce se zraněním na krku a na nohou. „Několikrát jsem se jí ptala, co se jí stalo, ale nechtěla se o tom bavit," sdělila jedna ze svědkyň.

Tragickým následkům podobných případů se snaží zabránit například organizace Magdalenium v Brně. Pomáhá především tak, že oběti násilí ubytovává na neznámém místě. Zajistí jim tak bezpečný prostor pro zvládnutí krizové situace. „V případě domácího násilí, kde se kloubí fyzické, psychické, sexuální a ekonomické násilí, se na nás oběti mohou obrátit s žádostí o pomoc. Podporujeme je, aby se nebály mluvit o tom, co se stalo, a nedávaly si za vinu to, co se jim přihodilo," sdělila vedoucí organizace Lenka Hýbnerová.

Ročně tam přijmou dvě stě nových lidí a za rok provedou skoro tři tisíce takzvaných odborných intervencí. Ty znamenají déle než půlhodinovou práci odborníka s obětí.