Zahrada osmašedesátiletého Karla Kříže ze Šebetova vypadala dříve podle jeho slov jako prales. Snažil se ji vylepšit. Plánoval v ní udělat hezké letní posezení. Aby měl dostatek soukromí, nechal si tam začátkem letošního července postavit více než pětatřicet metrů dlouhou betonovou zeď. Ta odděluje jeho pozemek od sousedova. Při pohledu na hotové dílo se mu ale chce brečet.

Stavební firma podle něj vůbec nepostupovala podle projektové dokumentace. „Známí mi říkají, že zeď vypadá tak, jako kdyby tady stála už padesát let. Je celá křivá a chybí v ní dilatační spáry. Dělníci stavěli z větších tvárnic, než měli. Je to zkrátka tragédie," řekl nespokojeně Kříž.

Stavební firmě za odvedenou práci zaplatil již sto tisíc korun. Další peníze, přibližně sedmdesát tisíc, ale zaplatit odmítl. Záležitost chce dát k soudu. „Budu trvat na odstranění stavby," sdělil Kříž.

Staveniště si byl nedávno prohlédnout soudní znalec Josef Vašíček ze Svitávky. Stavaři podle něj udělali zeď z takzvaného ztraceného bednění, které se používá hlavně do základových desek. „Tento zdicí materiál není určený pro pohledové zdivo, jako například ploty. Takové tvárnice jsou levné, rozměrově nenáročné a nejsou natolik přesné. Proto některé spáry nepasují. Přesto ale lze dosáhnout toho, aby pohledová strana zdi vypadala lépe. Dá se povrchově upravit, například něčím nastříkat," popsal Vašíček.

Podle jeho názoru bude nejlepší, když Kříž najde spolu s firmou řešení, které bude oběma stranám vyhovovat. „Je otázkou, jak by dopadl případný soudní spor," upozornil odborník na pozemní stavby.

Tvrzení proti tvrzení

Zeď stavěla stavební firma Jiřího Hrdého z Boskovic. Ten ale tvrdí, že dělníci postupovali přesně podle požadavků Kříže. „Říkal, že zeď chce mít co nejlevnější. Použili jsme proto tvárnice, z nichž jeden kus stojí pětatřicet korun. Plotová by stála zhruba sto korun. Od začátku stavebních prací jsme se bavili o tom, že uděláme na přání majitele ztracené bednění. Dělníkům dokonce sám pomáhal, říkal, jak jsou šikovní. A až měli hotové i stříšky, zlobil se, že takovou zeď nechce. Projekt nám ukázal až poslední den," přiblížil Hrdý.

Kříž ale oponuje tím, že toho, že zeď neodpovídá jeho představám, si všiml až poté, co byla z poloviny hotová. „To jsem viděl, že je to průšvih. Ale už se s tím nedalo nic dělat. Projekt jsem panu Hrdému dal předem," kroutil hlavou Kříž.

Stavaři mu podle Hrdého chtěli na zdi dodělat dilatační spáry, ale Kříž jim to nepovolil. „Byl jsem za ním dvakrát, ale nechce, abychom to dokončili. Ani nám doplatit zbytek peněz. Tak se nejspíš budeme soudit. Ale bude to tvrzení proti tvrzení," míní Hrdý.

Chybou podle něj bylo, že si objednávku materiálu nenechal od Kříže podepsat. „Domluvili jsme se jen na dobré slovo," poodhalil Hrdý.

Smlouva je základ

Vedoucí právního oddělení společnosti Dtest Lukáš Zelený, která se zabývá ochranou spotřebitele, radí, jak se podobných případů vyvarovat. „Nejdůležitější je, aby si obě strany hned na začátku řekly, jak má zakázka vypadat. Co nejdetailněji ji popsat. Samozřejmostí je také smlouva nebo alespoň potvrzení o objednané práci. Pokud jde o oblast stavebnictví, tak přílohou může být i projektová dokumentace," vysvětlil Zelený.

Upřesnil, že požadavky objednatele musí být ve smlouvě zcela jasné. A podnikatel jako profesionál musí umět svému zákazníkovi vysvětlit, co lze či nelze udělat.

Pokud bude zakázka jasná, má soudní spor význam. Právo bude hrát ve prospěch obou stran. „Pokud si ale nic smluvně nesjednají, bude soudní spor jako sázka v loterii. Výsledek bude nejistý a někdo s ním nemusí být spokojený," varoval Zelený.

Na společnost Dtest se podle něj často obracejí zklamaní spotřebitelé, kteří si stěžují na to, že výsledek práce neodpovídá tomu, co si objednali. „Týkají se například výroby nábytku na míru. Problém vzniká většinou právě tím, že si zhotovitel ani zákazník přesně neujasnili požadavky. Jiným zase vadí, že firma po nich požaduje často sedmdesátiprocentní zálohu. Mnohdy si také stěžují na vady, které na zboží vznikly a zhotovitel jim je odmítá opravit," upřesnil vedoucí právního oddělení.