Osmatřicetiletý muž z Brněnska kontaktoval přes sociální sítě nezletilé děti i z Blanenska. „Vybíral si je podle zveřejněných fotek. Nejprve zjistil, kolik jim je let. Dospělé ze svého seznamu vyloučil. Těm, které se mu zamlouvaly, nabídl odměnu za jejich intimní fotografie. Odměnou byly peníze, ale třeba i mobilní telefon nebo kredit do něj. Takto oslovil desítky dětí," přiblížil zástupce vedoucího územního odboru blanenské policie Zdeněk Grénar.

Muž se osobně se svými oběťmi nikdy nesešel. „Komunikovali spolu výhradně prostřednictvím internetu. O jeho jednání jsme se dozvěděli až na základě jednoho pedagogického pracovníka, který vzal vážně informace, které u dětí zaslechl," přiblížil odhalení pachatele Grénar.

Vyšetřování tohoto případu se blanenští kriminalisté věnují přes půl roku. „Náročné bylo zejména rozkrývání počítačové komunikace a získávání důkazů. Vyšetřovací spis doplňuje přes dva tisíce stran rozhovorů stažených z internetu," naznačil zástupce vedoucího územního odboru blanenské policie.

Muž je ve vazbě pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie. „Hrozí mu trest odnětí svobody až na pět let. Získané materiály používal pouze pro vlastní potřebu, jinak by tato hranice byla vyšší. Vyšetřování neskončilo, budeme věc dále rozkrývat," podotkl Grénar.

Podle policejní mluvčí Ivy Šebkové případ potvrdil, jak nebezpečné může být zveřejňování vlastních fotografií na internetu. „Děti mají profily na sociálních sítích navzdory tomu, že jim to kvůli jejich věku podmínky zřízení účtů neumožňují. Skutečný věk falšují. Navíc komunikují i s neznámými osobami a poskytují informace včetně těch intimních," upozornila Šebková.

Také psycholožka Michaela Rašková upozorňuje na to, že děti se na sociálních sítích neumějí bezpečně pohybovat. „Přitom pochopitelně neví, kdo takzvaně sedí na druhé straně. Jakmile na internet něco uloží, zůstane to tam svým způsobem navždy. Musí si uvědomit, že tím nevystavují riziku jen sebe, ale i své rodiny," uvedla žena, která pracuje jako psycholožka a metodička prevence v blanenské pedagogicko-
-psychologické poradně se sídlem ve Vyškově.

Ona i Šebková zdůrazňují roli rodiny. „V dnešní době existuje velká spousta preventivních programů, které na tato rizika upozorňují. Nejdůležitější je ale přístup rodičů. V případě, že se sami v internetovém prostředí nevyznají, můžou se obrátit na školu nebo odborníky na tuto problematiku," připomněla Rašková.

„Kontrola dětí na internetu by měla být soustavná a při zjištění jakékoliv komunikace naznačující problémy je nutné, aby dospělí včas zasáhli," přidala se policejní mluvčí.

Rodičů, kteří své děti u počítače nekontrolují, je však stále mnoho. „Starší dcera je plnoletá, mladší je patnáct let. Doufám, že je dostatečně rozumná na to, aby věděla, co a s kým si může psát, aniž by cokoli riskovala," přiblížil svůj postoj například Stanislav Tůma z Doubravice nad Svitavou.

Školy na Blanensku se tomuto problému věnují intenzivněji. „Na prvním stupni to řešíme každý týden v třídnických hodinách. Se staršími žáky pak při vyučování informatiky. Na internet se u nás dostanou pouze pod dohledem. Abychom rizika ještě snížili, žádali jsme předloni dokonce o grant zaměřený na bezpečnost v kyberprostoru. Neuspěli jsme, ale snažíme se to vynahrazovat vlastním nasazením," popsal ředitel sloupské základní školy Pavel Dočekal.