„Jsem přesvědčený, že došlo k trestnému činu, protože hodnota erbu byla určitě vyšší než pět tisíc korun. Podle odhadů restaurátora by výroba jeho kopie vyšla na šedesát až devadesát tisíc. Myslím si, že jde o legálně neprodejnou věc, protože je lehce identifikovatelná,“ řekl Deníku Rovnost referent pro památkovou péči z vyškovské radnice Petr Bařinka.

Naposledy byl úředník na kontrole tohoto objektu se zástupcem památkářů loni koncem května. To bylo ještě vše v pořádku. Ke krádeži došlo pravděpodobně v závěru loňského roku. O zmizení erbu o rozměrech zhruba padesát krát čtyřicet centimetrů informoval památkáře zřejmě někdo z místních. „Tuhle informaci nebudu komentovat. Prostě jsme se o tom dozvěděli. Spíš mě zaráží, jak se to mohlo ve vojensky střeženém prostoru, kam je zákaz vstupu, stát. Když tam jedeme autem na kontrolu, jsme dost přísně kontrolováni. Myslím si, že erb nemohl ze zdi sundat jeden člověk. Navíc tam musel zajet autem, protože erb by jen tak v náručí nebo na zádech těžko odnesl,“ uvedl Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Dodal, že historická hodnota zmizelého artefaktu se určuje obtížně. „I když je areál zámečku dlouhodobě ve špatném stavu, je stále historicky velmi cenný. Teď z něj zmizelo něco, co s tímto místem bylo spojeno v historickém kontextu,“ dodal Homola.

Mluvčí ministerstva obrany Petr Sýkora poznamenal, že vojenský újezd má rozlohu přes sto padesát kilometrů čtverečních. Proto není a ani nemůže být oplocený či trvale střežený. „Tímto územím navíc vedou veřejnosti přístupné silnice druhé a třetí třídy, značené cyklotrasy a vybrané lesní cesty. Nerespektování zákazu vstupu se nedá zabránit,“ tvrdí Sýkora.

Přísnější režim však panuje v době vojenských cvičení. „V době mimo vojenský výcvik v celém prostoru průběžně probíhají namátkové kontroly, a to jak příslušníků Vojenské policie, tak i zaměstnanců újezdu a Vojenských lesů a statků,“ upřesnil armádní mluvčí.

Ke krádeži historického předmětu podle něj došlo v době mimo vojenský výcvik. „Elektronické zabezpečení zámečku je funkční a nebylo narušeno. Objekt samotný je stavebně plně zajištěný, nechátrá a probíhá jak jeho údržba, tak i nezbytné opravy. S jeho údržbou armáda počítá i nadále,“ uzavřel Sýkora.

V Jihomoravském kraji je bezmála osm tisíc památkově chráněných nemovitostí. Více než stovka přitom patří mezi ohrožené. To je dvojnásobek republikového průměru. Ministerstvo obrany před časem žádalo o zrušení památkové ochrany areálu Ferdinandsko. Ministerstvo kultury však žádosti nevyhovělo. „Rozhodnutí je pravomocné. Posuzovaný panský areál barokního loveckého zámku Ferdinandsko náleží k nejhodnotnějším památkovým souborům nacházejícím se na Vyškovsku,“ informovala tehdy mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.