O výsledku řízení před ústavním soudem v pondělí informovala jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soud zároveň zastavil řízení o stížnosti další Salmovy dcery Idy Schoellerové, která v mezičase zemřela.

Ve sporu jde o tisíce hektarů lesů a polí i zámek v Rájci. Salm v roce 1946 získal od Okresního národního výboru v Boskovicích prozatímní osvědčení o státním občanství. Definitivně občanství vyřešeno nebylo, protože Salm zemřel. Ministerstvo vnitra v roce 2002 a poté znovu v roce 2006 osvědčení zpětně odebralo. Restituce se tak zastavily.

Podle Salmovy dcery ministerstvo nemělo důvod pokračovat v řízení započatém po druhé světové válce. „Mělo ho místo toho zastavit, a umožnit tak pokračování restituce. Místo toho jsme nadále svědky zpochybňování protinacistických činů knížete Huga Salma během druhé světové války ze strany státních úředníků," uvedla nedávno ve vyjádření pro média Salmová.

Podle Salmové se ministerstvo iracionálně vypořádalo i s podmínkou strádání pod nadvládou okupačních sil. „Nacistická nucená správa nad majetkem rodu Salmů podle něj též nedosahuje intenzity \'trpění\'. Navzdory tomu, že se nad panstvím neustále vznášela hrozba konfiskace ve prospěch vůdce SS Heinricha Himmlera," uvedla Salmová.

Stížnost, kterou ÚS obdržel loni, mířila proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten ve shodě s Městským soudem v Praze nepovolil obnovu řízení. Oba správní soudy se v řízení o obnově podrobně zabývaly dokumenty a dalšími důkazy, jejichž prostřednictvím chtěli potomci dokládat Salmovy postoje a osudy za války. Podle starších rozhodnutí se neprokázalo, že by se Salm aktivně účastnil boje za osvobození nebo že by trpěl pod nacistickým terorem. Ke změně náhledu nepřispěly ani nové dokumenty.

Soudní spory Salmů řešil v minulosti ÚS opakovaně. V roce 2005 vyhověl stížnosti potomků ve sporu o Salmovo občanství. Šlo však jen o dílčí úspěch, který k vydání majetku nevedl.