Spor se vlekl řadu let. Jaroš už v minulosti nechal z desky odstranit Salmovo příjmení. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného v databázi NS.

Jaroš v dovolání například tvrdil, že soudy hodnotily předložené důkazy jednostranně. Nejvyšší soud ale nenašel důvod k zásahu a odmítl se kauzou detailně zabývat, protože prý rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud tak nezkoumal ani nově předložený posudek textu na desce, který z Jarošova podnětu zpracoval docent obecné a srovnávací jazykovědy. V dovolacím řízení nelze předkládat nové důkazy.

„Ostatně podle názoru dovolacího soudu ani případný subtilní sémantický rozbor textu posuzované pamětní desky nemůže nic změnit na objektivním faktu dehonestujícího spojení jména žalobkyň se jménem osoby, která se během německé okupace měla dopustit zavrženíhodného jednání vůči příslušníkům českého obyvatelstva,“ stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem.

Deska na rodinném domě v Doubravici nad Svitavou je věnována legionáři Janu Holíkovi a odbojáři Aloisi Štěrbáčkovi, Jarošovým příbuzným. Nápis říká, že Štěrbáček doplatil na nacistického udavače Alfreda Tugemanna, Salmova zaměstnance. Původně deska navíc uváděla, že Tugemann byl „kriegerkamerad“ Salma, tedy že oba byli členy spolku Kriegerkamerad­schaft (Spolek válečných kamarádů). Spolek kontrolovali nacisté.

O nápis na desce se s Jarošem přely Salmovy dcery Marie Elisabeth Salmová a Ida Schoellerová. Podle nich byl otec za války vážně nemocný a vůbec netušil, co Tugemann dělá a že udává nacistům. Proto je umístění jeho jména na desce nevhodné a vzbuzuje nesprávný dojem, že sám Salm byl udavačem a nacistou. Podle dcer se také nikdy hodnověrně neprokázalo, že Salm byl členem spolku.

Sporná deska je na domě i nadále, bylo z ní ale už odstraněno Salmovo příjmení, řekl místostarosta Doubravice Ladislav Štoudek (SNK-Sdružení levicových kandidátů). Umístění desky považuje Štoudek za správné. „Pak je samozřejmě otázka, nakolik je ten text přesný. Ale to už dnes těžko někdo posoudí, to jsou události staré sedmdesát let,“ uvedl Štoudek. Jaroš vždy tvrdil, že má svá tvrzení podložená historickými prameny.

Soudní spor měl několik zvratů. Krajský soud v Brně původně v roce 2004 nařídil odstranění jména Salm z desky a písemnou omluvu dopisem. Nárok na omluvu v tisku a peněžní odškodnění zamítl. Vrchní soud v Olomouci pak zrušil i nárok na písemnou omluvu. Poté do kauzy poprvé zasáhl Nejvyšší soud a vrátil spor do odvolací fáze. Napodruhé už vrchní soud potvrdil první rozhodnutí krajského soudu.

Salm po druhé světové válce přišel na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek na Blanensku. Potomci hraběte bojují o jeho vydání. Restituční kauza zaměstnává české soudy dlouhé roky a rozhodoval o ní už i Ústavní soud. Podle rozhodnutí ministerstva vnitra hrabě Hugo Salm nebyl československým občanem, proto nemají potomci nárok na restituci. Rodina si dělá nárok na zámky v Blansku a Rájci-Jestřebí a přibližně 7000 hektarů pozemků na Blanensku.