Zmíněné výroky se týkaly kapitoly o restitucích právě šlechtického rodu Salmů. „Vrchní soud potvrdil původní rozhodnutí krajského a následně Nejvyššího soudu v Brně. Paní Nečasová se nyní musí omluvit za dva výroky. V knize použila nepřiměřené úvahy, když Salmovu žádost o říšské občanství přirovnala k činu blízkému vlastizradě. A také za hypotézu, kde ve vztahu se Salmem použila srovnání s osudem Adolfa Hitlera," uvedl mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Vladimír Lichnovský.

Ředitelka Muzea Blansko Eva Nečasová byla z rozhodnutí soudu rozčarovaná. „Počkám, až mi dojde rozsudek písemně. Zatím mám jen zápis. Na radu právníků zvažuji dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Vrchní soud v Olomouci mě před časem úplně zprostil obžaloby, ale později Salmové uspěli u Nejvyššího soudu v Brně. Ten pak celý případ vrátil zpět do Olomouce. Každopádně si myslím, že jsem ve zmíněném sborníku restitucí nenapsala nic, co by mělo poškodit jméno Huga Salma," řekla Nečasová.

Podají dovolání?

Dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně může podat i druhá strana. A pravděpodobně to udělá. „Dovolání zřejmě podáme. Se středečním rozsudkem jsem spokojená, ale jen částečně. Soud nám sice přiřkl omluvu za dva výroky, které jsou pro nás klíčové, ale bylo jich tam víc. Uvidíme. Musím se poradit s právníky," řekla Blanenskému deníku Rovnost Marie Salmová.

Salmovy dcery původně Nečasovou žalovaly za patnáct výroků, které se týkají Salmova členství v nacistických organizacích a jeho spolupráce s Němci za druhé světové války. Podle původního rozhodnutí Krajského soudu v Brně se měla Nečasová omluvit za tři z nich. Později Vrchní soud v Olomouci žalobu zamítl. Salmové však poté uspěli u Nejvyššího soudu v Brně.

Nečasová nyní musí poslat písemnou omluvu dcerám Huga Salma a několika institucím. „Že mám poslat omluvu straně, která mě žaluje, chápu. Ale já se mám omlouvat ještě řediteli Národní knihovny v Praze, omluvu mám poslat i do Moravské zemské knihovny v Brně a také do kanceláře Poslanecké sněmovny. Tam všude prý výtisky sborníku restitucí zřejmě mají a mohlo je to poškodit. Jsem z toho paf," dodala.

Nečasová je v knize autorkou kapitoly, která se věnuje restitucím majetku Salmů. Ti žádají o vrácení více než sedmi tisíc hektarů lesů a nemovitostí včetně zámku v Rájci-Jestřebí a v Blansku. Z majetku ale získali zpět jen malou část. Problémem je totiž sporné občanství Huga Salma. Ten se v předválečném období přihlásil k říšskému občanství, dle svých potomků pod nátlakem. Po válce získal jen prozatímní československé občanství, než se vše vyřídilo definitivně, zemřel. „Kdyby pan Salm žil déle, teoreticky mohl získat československé občanství. Ale také jej mimořádný lidový soud mohl odsoudit jako kolaboranta. Soud připustil, že obojí je možné, takže jsem si tyto hypotézy v knize mohla dovolit," poznamenala nedávno Nečasová.

Ta zdůrazňuje, že Huga Salma neodsuzuje. „Kritizuji orgán, který měl rozhodnout, jak vše bylo. Soud si rozhodnutí neúměrně zjednodušil, po smrti pana Salma už se nepídil, zda se provinil vlastizradou. Já jsem v knize uvedla, že kdybychom se na věci dívali stejnou logikou, tak ani Hitler se ničím neprovinil, protože zemřel před soudem v Norimberku. Ale vůbec to neznamená, že bych srovnávala pana Salma s Hitlerem," doplnila ředitelka muzea.

Sborník restitucí

Upozornila i na to, že dalšími autory knihy jsou uznávané osoby, jako historik Zdeněk Mahler nebo znalec ústavního práva Václav Pavlíček. „Tito pánové by se asi těžko propůjčili ke spoluautorství na knize, která by obsahovala lži," dodala ředitelka Muzea Blansko.