Podle mluvčího blanenské policie Petra Nečesánka zloději používají na důchodce stále agresivnější metody. „Jsou mnohem rafinovanější než v minulých letech. Předstírají třeba také to, že potřebují peníze na ošetření po autonehodě. Rovněž částky, které ukradnou, bývají vyšší. Pachatelé, kteří v poslední době tímto způsobem důchodce připravují o peníze, je kontaktují telefonicky. Pokud je přesvědčí, k předání hotovosti dochází před domem nebo na jiném veřejném místě. A pokaždé si pro ni přijde někdo jiný než ten, s kterým mluvili po telefonu. Hned poté zmizí. Kontakt s pachatelem je tak minimální," vysvětlil Nečesánek.

Policisté tak většinou musejí při pátrání po zlodějích vycházet hlavně z informací, které jim podvedený člověk řekne. Často jde o organizovanou a sériovou trestnou činnost. „Má takzvaný tranzitní charakter," upřesnil mluvčí blanenské policie. To znamená, že zloději mohou jeden den obelstít svou oběť v Blansku a další třeba v Šumperku. „Pohybují se po celé republice. Na Blanensku jsme letos řešili dva takové případy, v kraji jsou jich desítky," nastínil Nečesánek.

Přestože krádeží páchaných na důchodcích není tolik, je pachatele složitější vypátrat. „Například kolem roku 2010 někteří pachatelé předstírali, že jdou vybírat přeplatky za energie. Lidi navštěvovali doma, kde zanechali i víc stop. Teď jich zůstává minimum," poodhalil Nečesánek.

Důchodkyně Marie Novotná z Blanska je přesvědčená o tom, že z ní by po telefonu nikdo cizí peníze nevymámil. „Je strašné, že na to někdo skočí. Než bych někomu své úspory dala, poradila bych se se synem. Dotyčná starší paní, kterou podvedli, si měla totožnost své vnučky ověřit. A nedávat hotovost člověku, kterého nezná," míní Novotná.

Přesto ale přiznává, že se jednou nechala po telefonu přimět na přehlášení své pevné telefonní linky na podvodnou společnost. „Už si nepamatuji, co mi navykládali, ale musím říct, že umí člověka přesvědčit. Nic jsem nepodepisovala, ale můj syn naštěstí přišel na to, co se stalo. Firmě jsem tehdy poslala dopis s vratkou, který si nepřevzali. Měla jsem štěstí, následně mi oznámili, že smlouvu ruší," prozradila Novotná.

Důvěřivost důchodců připisuje tomu, že zkrátka vyrůstali v jiné době. Proto je nenapadne, že někdo může být tak lstivý. „Lidé kdysi nebyli tak bezohlední a nechtěli pořád na něčem nepoctivě vydělávat. Tato doba je některým starším lidem cizí," je si jistá Novotná.

Policisté apelují na důchodce, aby si totožnost člověka, který se jim telefonicky ozve a chce po nich peníze, důkladně ověřili. „Dotyčného, který se jim představí třeba jako vnuk, by pak měli kontaktovat na telefonním čísle, které znají. A pro jistotu se ozvat i jiným rodinným příslušníkům. Také by se neměli po telefonu dávat víc do řeči s někým cizím. To proto, že jsou zranitelnější a zkušení manipulátoři vědí, jak se jim vetřít do přízně. Postupují podle osvědčených scénářů a dovedou z nich vytáhnout důležité informace," upozornil Nečesánek.

Například v Městském klubu důchodů v Blansku dělají policisté nebo Česká obchodní inspekce různé osvětové akce. Podle jeho vedoucí Simony Maulisové ale o ně důchodci příliš zájem nemají. „V klubu máme kolem patnácti set členů, ale na akce tohoto typu jich vždy zavítá jen kolem dvaceti až třiceti. Velkou hrozbou pro starší lidi jsou ještě stále rozšířené propagační akce, kde obchodníci nabízejí různé produkty. Dokonce i ti, kteří říkají, že by přesvědčování nepodlehli, nakonec zboží koupí. Někteří jsou nepoučitelní. Jeden pán loni koupil v Brně povlečení za třicet tisíc korun," popsala Maulisová.

Podle vedoucího Klubu seniorů v Boskovicích Iva Legnera ale nejsou mezi podvedenými jen důchodci. „Častokrát naletí i mladší lidé, jen se o tom nepíše. Dnes jsou reklama a různé přesvědčovací metody natolik agresivní, že se není čemu divit," zhodnotil Legner.