Přibližně dvacet vražd ročně řeší kriminalisté na jižní Moravě. Toto číslo řadí kraj na druhé místo v počtu vražd v republice. Přes pětadevadesát procent vrahů policisté vypátrají do několika dnů nebo týdnů. Čas od času ale zůstanou některé kauzy nedořešené. Zařadí se tak do složky odložených případů.

Vraždy se považují za odložené po patnácti až dvaceti letech. Hranice promlčení se určuje například podle brutálnosti činu. „Kriminalisté ale žádný případ nepovažují za odložený. Po pachateli pátráme pořád dál," uvedl jihomoravský kriminalista Vladimír Matoušek.

Tíživé svědomí

Policisté případy znovu otevírají i po letech. Většinou tehdy, když zjistí jakékoliv nové informace. „Často se v lidech svědcích hne svědomí až po letech a svěří se kriminalistům, že si nějakou informaci nechali pro sebe. Tíží je svědomí, že tím znemožnili dopadení zločince," konstatoval Matoušek.

K vyřešení případů kriminalistům v posledních letech pomáhá technika. „Veškeré evidence máme v počítačích. To nám do devadesátých let scházelo. Každý si svoje informace schraňoval v takzvaném špízbloku a mnohé případy se nepodařilo objasnit pouze proto, že jsme nemohli využít tu správnou informaci, protože chyběla v centrální databázi," vysvětlil kriminalista.

Nevyřešené zločiny.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Nalezení pachatele a uzavření případu je podle psychologů velmi důležité i pro příbuzné obětí. „Aby se vyrovnali se ztrátou blízkého, potřebují vědět, jak a proč zemřel. V psychiatrii dokonce existuje termín komplikovaný smutek. Ten označuje dlouhodobé nevyrovnání se s událostí právě kvůli nejasným okolnostem. Problém pak může přejít až v posttraumatickou stresovou poruchu," upozornil brněnský psycholog Pavel Nepustil.

Bez dvou pachatelů

Loni řešili jihomoravští kriminalisté čtyřiadvacet vražd. Bez pachatele zůstaly dvě. „Zatím jsme neobjasnili vraždu podnikatele z Hodonínska. Někdo ho zastřelil ve Vlkoši. Neobjasněná zůstala také srpnová vražda muže na brněnských Vinohradech," uvedl náměstek krajského policejního ředitele Libor Kachlík.

Ve statistice odložených případů zaujímají vraždy malé procento. „Jako nevyřešené se odkládají i loupeže nebo třeba podvody," řekla policejní mluvčí Petra Vedrová.

V roce 2008 například policisté odložili jednu z největších loupeží peněz v České republice, která se stala v srpnu roku 2006. Skupina ozbrojených lupičů přepadla vůz bezpečnostní služby a uloupila z něj 77 milionů korun.

Vrátného našla žena nad ránem

Brno - Nedostatek důkazů brání v uzavření případu vraždy vrátného z brněnské ubytovny. Čtyřiašedesátiletého muže tam ubodal neznámý pachatel před osmi lety.

Kriminalisté vyslechli přes dvě stě lidí. Marně. „Máme dokonce podezření na konkrétní lidi, ale chybí nám dost důkazů k usvědčení vraha," sdělila policejní mluvčí Petra Vedrová.

Rok po vraždě policie obvinila padesátiletého muže z Rokycan. „Zatkli jsme ho v jeho bytě," uvedla tehdejší policejní mluvčí Jana Šípková. Chybělo ale dost důkazů pro prokázání viny.

V době vraždy bydlelo na ubytovně přes dvě stě lidí. Nikdo z nich si ale ničeho podezřelého nevšiml. Kriminalisté proto odebrali vzorky DNA všem ubytovaným. „Ani v jednom případě se ale profil neshodoval s profilem z místa činu," sdělil již dříve policejní vrchní komisař Vladimír Matoušek.

Vraždu policii oznámila jedna z ubytovaných žen. Vrátného našla, když šla ráno na toaletu. „Po cestě ale uslyšela řinčení skla. Když k vrátnici doběhla, našla tam muže na zemi v bezvědomí. S bodnou ranou v hrudníku. Křikem vzbudila ostatní a zavolali záchranku. Lékař ale již pouze konstatoval smrt," citoval výpověď svědkyně Matoušek.

Lidé z ubytovny si nedokázali vysvětlit, proč někdo chtěl vrátného zabít. „Byl to hodný chlap. Vždy slušný a ochotný. Každému vyšel vstříc," uvedl po vraždě jeden z mužů žijících na ubytovně.

Kriminalisté doufají, že se jim podaří uzavřít také tento případ. I po čase se proto obrací na případné svědky, kteří k případu mají co říct.

Vyšetřovatel: Zaráží mě brutalita pachatelů, hlavně mladých

Brno /ROZHOVOR/ - Přes dvacet let řeší vraždy na jižní Moravě. Před dvaačtyřiceti lety začínal jako pochůzkář brněnského oddělení v Běhounské ulici. Loni se emeritnímu vrchnímu komisaři jihomoravské policie Vladimíru Matouškovi podařilo vyřešit čtrnáct let starou vraždu. „Dnešní vrahové jsou otrlejší a chladnokrevnější," říká.

Jak se liší vyšetřování vražd nyní a před dvaceti lety?

Každý trestný čin musíme dneska daleko lépe prokazovat na základě zajištěných stop na místě činu. Státní zástupce i soudy očekávají jednoznačné důkazy pro rozhodování o vině a trestu. V tom nám pomáhají experti z oboru genetiky. Biologické stopy zajistí totiž u téměř všech násilných trestných činů.

Je něco, co se naopak nezměnilo?

Hodiny v terénu a výslechy co nejvíce lidí v místě, kde se tragédie odehrála. Kolikrát je dost těžké přesvědčit lidi o nutnosti vypovídat. Mnozí však po druhém nebo třetím setkání s námi zjihnou a dají nám potřebné informace k případu či k pachateli. Musím však říct, že dříve měli lidé v policii větší důvěru.

Změnili se nějak pachatelé násilných trestných činů?

Jsou brutálnější, otrlejší a chladnokrevnější. Někoho zabijí a pak oběť bez problémů chladnokrevně porcují nebo uklízejí z místa činu pryč, aby ji někde ukryli. Na to už musí být člověk skutečně tvrďák. Zaráží mě také brutalita u mladých lidí.

Jaké jsou nejčastější motivy vražd?

Po roce 1990 přibylo případů, kde jsou alfou a omegou peníze nebo majetek. Někdy jde jen o pár korun. Před dvaceti lety jsme řešili loupežnou vraždu jednou za dva až tři roky. Teď je jich mnohem více. Ať chceme nebo ne, peníze jsou u většiny lidí na prvním místě. A někteří prostě udělají cokoliv, aby je získali.

Kolik vražd se vám podařilo za více než dvacetiletou praxi objasnit?

Kolem dvě stě padesáti případů. Vyšetřování vražd je ale týmová práce. Někde jsem dělal pouze prvotní úkony nebo šetření v terénu, u jiných vyslýchal svědky a v některých případech se dostal k podezřelým, a tedy k pachatelům. Nebylo to vždy jako ve filmu, kde jeden detektiv pracuje na jednom případu od začátku do konce.

Máte nějakého svého kostlivce ve skříni? Tedy případ, který se vám nepodařilo objasnit?

Vzpomínám si na případ tehdy třiačtyřicetiletého taxikáře. Jeho tělo našel náhodný kolemjdoucí v příkopu v Měníně na Brněnsku. Taxikáře někdo zastřelil. Policistům se po čase podařilo najít taxikářovo auto. Z něj pachatel ukradl peněženku a doklady. Na základě výpovědí dalších taxikářů se podařilo sestavit portrét pravděpodobného vraha. Po čase jsme dokonce obvinili muže, který odpovídal popisu a navíc dříve žil v Měníně. Kvůli nedostatku důkazů jsme ale museli trestní stíhání proti němu zastavit. Případ tak od roku 1995 zůstává nedořešený.