Podle náměstka olomouckého vrchního státního zástupce Pavla Komára je to nejzávažnější případ z Jihomoravského kraje, u kterého trvá stíhání přes osm let. „Přitom už v roce 2008 padl u olomouckého vrchního osudu pravomocný rozsudek. Ústavní soud ho ale loni v květnu zrušil a vrátil k projednání brněnskému krajskému soudu. A proto se na něj amnestie vztahuje," vysvětlil Komár. Trestní stíhání už je podle něj zastavené.

Konečný, který před verdiktem Ústavního soudu strávil dva roky ve vězení, s tím ale nesouhlasí. Za odsouzení dokonce požaduje několikamilionové odškodné. „V polovině týdne jsme požádali soud, aby věc i přes amnestii projednal. Stíhání je totiž jen zastavené. Můj klient není zproštěný obžaloby. On ale ví, že je nevinný. Proto na procesu trvá. Předpokládáme, že když se soud bude řídit tím, co mu uložil Ústavní soud, že ho osvobodí," okomentoval Konečného advokát Milan Staněk.

Žádost potvrdila i mluvčí brněnského krajského soudu Miroslava Sedláčková. „Dorazila v pátek. Případ má na starosti předsedkyně senátu Dana Kancírová," informovala mluvčí.

Upozornila, že ani v případě odsuzujícího rozsudku, nebude Konečný potrestaný. „Jestliže trestní je stíhání zastavené kvůli amnestii a pokračuje se v něm jen proto, že na tom obžalovaný trvá, může soud vyslovit vinu. Trest ale neuloží," vysvětlila Sedláčková.

Policie se události začala zabývat v roce 2004. Konečný se podle ní nezákonně zaručil, že bude Komerční banka schopná proplatit jedenáct směnek vypsaných na téměř osmačtyřicet milionů dolarů. „Jeho komplic se pak snažil směnky prodat kupci v zahraničí," sdělila tehdy Jana Moravcová z protikorupční policie.

Škoda nakonec nevznikla. Kupující si totiž ověřil platnost směnek u banky a zjistil, že se za ně nezaručil nikdo, kdo je k tomu oprávněný. „Nakonec z plánovaného obchodu rychle vycouval," řekla Moravcová.

Policejní vyšetřování záhy následovala obžaloba podaná ke Krajskému soudu v Brně. Ten Konečného poslal na čtyři roky do vězení a na pět let mu zakázal pracovat v oboru spojeném se správou majetku. Verdikt o rok později potvrdil i odvolací senát Vrchního soudu v Olomouci.

Obžalovaný si ale podal ještě ústavní stížnost. A tu soud vyřídil loni na jaře kladně. „Shledali jsme, že nižší soudy porušily zásadu presumpce neviny. A také od ní se odvíjející pravidlo, že pokud existuje pochybnost o činu, vždy musí rozhodovat ve prospěch obžalovaného," uvedl v rozsudku senát s předsedou Vojenem Güttlerem.

Muž se hájil tím, že soud špatně hodnotil důkazy. Například vůbec neměl originály směnek. „K dispozici byla pouze kopie jedné z nich. Znalec, který měl ověřit pravost podpisu uvedl, že to z kopie nemůže poznat," konstatoval Güttler. Dále Konečný například napadl věrohodnost dvou svědků, kteří ho z trestného činu usvědčovali. A Ústavní soud mu dal za pravdu.