Strážníky zaměstnávali výrostci už zjara. „V první vlně koronaviru to ale nebylo zdaleka takové, jako nyní. Pokud přijde vlna třetí, už si s nimi nikdo neporadí a nevrátí je to normálního sociálního procesu. Děti se nebojí, zkoumají, jak daleko až můžou zajít. Rodiče jsou rádi, že běhají venku a nesedí doma, ale už moc neřeší, jak s množstvím volného času vůbec nakládají,“ domnívá se velitel tamních strážníků Jiří Hamerník.

Děti si oblíbily především spodní část města v okolí sídliště, kde je větší hustota obyvatel. „Nejblíž to odsud mají do Tesca a na workoutové hřiště. Tady posedávají, kouří cigarety, které jim koupí starší kamarádi, pijí alkohol, který si ukradnou, a posedávají ve vícečlenných skupinkách. No a my je pochopitelně musíme rozhánět,“ přiblížil Hamerník.

Děti se mezi sebou mísí, a vznikají tak partičky, z nichž nejstarší členové třeba mají i šestadvacet let. „Scházejí se ve skupinkách od osmi i do pětadvaceti lidí. Naháníme je kolem obchodního domu, přes lávku až k vlakovému nádraží, rampě nebo parkovišti v Jiráskově ulici,“ sdělil velitel.

Krádeže v supermarketu

Jak naznačil, nezřídka dochází i ke krádežím. „Nudí se a neví, co by. Protože v partě jsou silní, vymýšlejí lumpárny. V Tescu například zjistili, že se můžou schovat v kabince, sníst si tam sušenku a vypít limonádu, aniž by na to kdokoli přišel. Druhý den jich proto namísto dvou přišlo šest a udělali si v uvozovkách nákup za dvanáct stovek. Chybí jim zkrátka řád, který jim škola jednoznačně poskytuje,“ poznamenal Hamerník.

Čas od času vyrážejí městští policisté k podobným případům i v Břeclavi. „Ne však v takové míře. Často nás upozorní obyvatelé, kteří si všimli, že se někde děti srocují. My tam tedy vyrazíme a rozeženeme je. Nemohu říct, že by k tomu nedocházelo, ale spíše zřídka,“ okomentovala mluvčí břeclavských strážníků Lenka Rigó.